Spolupráce mezi teplickou hotelovkou a Pražským hradem trvá už deset let.

Jak to vše začalo, vzpomíná Jiří Nekuda, ředitel školy…

„Začátkem roku 2006 jsem měl v sekretariátu vzkaz, že volali z kanceláře prezidenta republiky. Má první reakce pochopitelně byla, ať si ze mě nedělají legraci. Když jsem ale pak zpětně vytočil volající číslo, opravdu se ozval sekretariát ředitele protokolu, který mě přepojil na pana Forejta. To byl náš první kontakt, zatím jen telefonický a rád se pochlubím, že naše vztahy jsou již deset let velmi dobré. Je to především tím, co naši žáci a moji lidé na Pražském hradě odvedli, i to jak občas dokážeme rychle reagovat na požadavky protokolu. Někdy nám pan ředitel Forejt opravdu moc času nedává…"

Prý za vším stála tehdejší paní prezidentová…

„Ano. Později jsem se dozvěděl, že za vším stála první dáma Lívie Klausová, která tím „oprášila" starou tradici z první republiky, zvát ke spolupráci žáky hotelových škol. A v ten moment to bylo asi trochu i o štěstí, i když teplická hotelovka měla již delší dobu velmi dobré jméno. Kolik škol na hrad pravidelně jezdí nevím, ale moc nás nebude."

Kdo byl váš první obsluhovaný prezident?

„První zkušeností na Pražském hradě byla obsluha polského prezidenta Lecha Kaczyňského v únoru 2006, který bohužel v roce 2010 zahynul při leteckém neštěstí ve Smolensku.

Dostává za to škola nějak zaplaceno?

„To je otázka, kterou dostávám poměrně často, zejména od našich žáků. Nikdy jsme za práci pro Pražský hrad zaplaceno nedostali, škola, žáci ani učitelé. Je to natolik prestižní záležitost, že mě to nikdy ani nenapadlo. Pražský hrad zajišťuje vždy dopravu. Žákům občas v nadsázce říkám, že mají velké štěstí, že za takovou životní zkušenost nemusí platit. Je pravda, že stát kousek od amerického nebo ruského prezidenta se nepodaří každému."

Takže to funguje tak, že když přijíždí nějaký prezident do Česka, tak vás Hrad osloví?

„Ano, žádost o spolupráci vždy osobně vyřizuje pan Forejt, ředitel protokolu. Ani jednou se nestalo, že by akci na Hradě se mnou dojednával kdokoliv jiný z jeho odboru. Stejně tak se nikdy nestalo, že by akci domlouval s někým jiným z mé školy nebo, že by nechal vzkaz třeba na sekretariátu. I z toho je patrné, že se pan ředitel Forejt vždy přísně drží protokolu. Bohužel, jednou se stalo, že mě nemohl delší dobu sehnat, hodně to spěchalo, tak jsme o akci přišli. Ani si nevzpomínám kdo to byl, je to dost dávno."

„Přiznávám, že se občas držím hesla „líná ústa, holé neštěstí", a když jsou indicie o plánované návštěvě zajímavého hosta, zmíním se, že by nás účast na jeho obsluze velmi potěšila. Naposledy jsem to udělal v říjnu loňského roku, když se objevily první spekulace o návštěvě čínského prezidenta a jsem moc rád, že si pan ředitel na nás vzpomněl. Pochopitelně tímto se občas podaří nějaké účasti na Pražském hradě pomoci, ale na prvním místě je kvalita odvedené práce, určitě nás nepozvou k obsluze tak významného hosta, jako je čínský prezident jen proto, že si o to nějaký ředitel školy řekl.