Kliknutím zvětšíteJeště jako ministr zdravotnictví navštívil v létě 2019 Adam Vojtěch (ANO) Litoměřice. Kolem zdejší nemocnice to tehdy vřelo. Zdravotníci i veřejnost protestovali proti původnímu záměru radních nabídnout fakticky městské zařízení k prodeji, a to i soukromníkům. Na nemocnici s okresní spádovostí už vedení nechtělo vynakládat enormní prostředky z městské kasy. Vojtěch předloni 4. září nejprve debatoval s desítkami napružených zdravotníků v jejich jídelně, pak čelil i stovkám lidí srocených na manifestaci před zařízením. Emoce doprovázely v posledních letech i změny v rumburské nemocnici. Ta má brzy najít větší stabilitu pod pláštěm Krajské zdravotní (KZ). Pod něj 1. dubna doputovala litoměřická nemocnice. „Z právního i provozně-technického pohledu je to prakticky vyřešeno,“ říká Vojtěch, který je po sérii personálních zemětřesení na špici KZ třetím týdnem novým šéfem jejího představenstva.
Vzpomínáte si na svou první návštěvu litoměřické nemocnice?
Živě, i když jsem jako ministr zažil i jiné vyhrocené situace. Pokud se lidé obávají ohrožení dostupnosti zdravotní péče, vede to někdy k podobným demonstracím. Už tehdy ale byla v Litoměřicích na stole varianta, že pokud se město chce nemocnice zbavit, protože na ni už nemá, může ji svěřit pod kraj, potažmo jeho síť zdravotnických zařízení.
Napadlo vás, že nakonec budete posledním hybatelem tohoto převodu?
To určitě ne. Nepředpokládal jsem, že někdy budu pracovat v KZ. Na druhou stranu jsem se jako ministr věnoval Ústeckému kraji možná víc než jiným regionům, byť tady stát oproti většině jiných oblastí nemá žádnou nemocnici. V minulé funkci jsem řešil i nemocnici v Rumburku, problémy zdejšího zdravotnictví jsem tedy dobře poznal.
K akvizici v Litoměřicích podle posledních informací dojde k 1. dubnu. Platí to?
Ano. Z právního i provozně-technického pohledu je to prakticky vyřešeno. V posledních 14 dnech jsme nějaké kroky urychlili, abychom splnili všechny podmínky dříve podepsané smlouvy. Podepsat zbývá už jen předávací protokol. V minulých dnech jsem byl v Litoměřicích dvakrát. S celým představenstvem jsme se setkali s primáři a vrchními sestrami, kterým jsme vysvětlovali, co mají čekat.
A to je co?
Chceme, aby to byl jak pro personál, tak i pro pacienty co nejhladší proces, který by pokud možno ani zásadně nezaznamenali. Nechceme žádnou revoluci ze dne na den. Od 1. dubna začne běžet přechodná doba pěti měsíců, kdy se budou slaďovat personální, ekonomické, nákupní, IT a další procesy v litoměřické nemocnici s ostatními zařízeními pod KZ.
Na kolik Ústecký kraj přišla nová nemocnice?
Ta částka je 120 milionů za akcie, budovy byly podle dohody zdarma. Plus je třeba připočíst transakční náklady většinou za IT v řádu 30-40 milionů, které už půjdou za KZ. Litoměřice by se na oplátku měly podílet na několika menších investicích do nemocnice, aby to tyto náklady ponížilo.
K převodu mělo dojít už loni v červnu, proč takové zpoždění?
To je spíš otázka na naše předchůdce. Nové představenstvo přišlo koncem loňského listopadu už do rozjetého vlaku. Naším cílem bylo, aby k akvizici došlo co nejdřív.
Jindřich Zetek, exšéf představenstva KZ, koncem minulého roku tepal to staré, že jeho pracovní skupina neudělala pro převod prakticky nic, přesto si za něj vyplatila štědré odměny. Co si o tom myslíte?
Byl to pohled inženýra Zetka. Nebyl jsem s věcí seznámen do takového detailu, abych to byl schopen vyhodnotit sám, to jde zpětně velmi složitě. Faktem je, že příprava převodu zpoždění měla.
Adam Vojtěch.Kdo teď povede litoměřickou nemocnici?
Zatím zůstane ředitelem zdravotní péče dosavadní předseda jejího představenstva a fakticky i její ředitel Radek Lončák. Je potřeba, aby tam zpočátku byl původní tým. Třeba inventarizace majetku bude trvat ještě několik měsíců. Jak to bude do budoucna, se uvidí. Naším záměrem je v tomto roce provést změny v organizační struktuře i managementu všech odštěpných závodů KZ.
Část personálu v Litoměřicích dříve deklarovala, že se jí nelíbí ani převod pod KZ a radši by dál zůstala pod městem. Jaký máte pocit z naladění zaměstnanců teď?
Je přirozené, že se lidé obávají něčeho nového. Zvlášť ve zdravotnictví, které je velmi konzervativním oborem lidské činnosti. Já jsem se ale všem snažil vysvětlit výhody, které bude mít nemocnice jako součást většího celku. Ostatně přechodem pod KZ si nikdo ze zdravotníků finančně nepohorší. Nepředpokládám, že by někdo chtěl odejít.
Bude teď mít nemocnice víc peněz od pojišťoven?
Pokud jde o nové služby, provozy nebo přístroje, KZ je ve vyjednávání s pojišťovnami silnějším hráčem než samotná nemocnice. Díky novému systému akutní lůžkové péče CZ-DRG si ale od tohoto roku polepšila všechna menší zařízení. Už nebudou zvýhodněny vybrané lukrativní obory jako třeba kardiologie. Systém navyšuje úhrady za běžnou péči, třeba na interně nebo chirurgii. Bohužel se to kvůli utlumení péče v důsledku epidemie koronaviru zatím neprojevuje v praxi.
Plánujete do přebíraného zařízení investovat?
Nesporně. Peníze by měly přijít do zateplení, ale i odborného zázemí či přístrojového vybavení. Jsou tu i plány na nový urgentní příjem. Chceme vyžít dotace od ministerstva životního prostředí či z programu REACT-EU.
Po Litoměřicích má přijít na řadu Rumburk. Na kdy to vidíte?
Plán je převést Lužickou nemocnici, která je v současnosti součástí organizace Krajská majetková, k 1. červenci. Ale není to úplně v našich rukou, protože převod musí posvětit antimonopolní úřad.
Co další plány, chystáte se převzít i ostatní nemocnice v regionu?
Jsou další zařízení, u nichž takový potenciál vidíme. Jedním z nich je městská nemocnice v Žatci. To bych ale viděl spíš až na příští rok, samozřejmě pokud o to bude mít zájem i město.
Má městská nemocnice putující pod plášť krajské sítě v současnosti obdobu v nějakém jiném koutu země?
Každý region je na tom trochu jinak. Třeba v mém domovském, Jihočeském kraji vlastní všechny nemocnice jeden krajský holding. V jiných krajích, jmenovitě v Olomouckém, je víc zařízení v soukromých rukou. V dalších jsou zase silné státní, fakultní nemocnice – tak je to v Plzeňském, Moravskoslezském i Jihomoravském kraji. Městské nemocnice mají problémy. Zdravotnictví je čím dál dražší a města nemůžou udržet krok se silnějšími hráči vybavením i investicemi. Zařazení pod větší celky je logické a dřív nebo později k němu dojde ve všech případech.
V Litoměřicích provázel plán na změnu neklid veřejnosti kvůli záměru města nabídnout nemocnici i soukromníkům. Jaký máte názor na jejich potenciál při absorbování menších nemocnic, které města neutáhnou?
Nejsem zásadním odpůrcem soukromých subjektů ve zdravotnictví. Ale u klíčových, páteřních nemocnic s akutní lůžkovou péčí, což je i ta litoměřická, je lepší zůstat pod veřejnoprávním subjektem garantujícím udržitelnost zdravotní péče. Soukromé subjekty se můžou uplatnit u nejmenších nemocnic, v ambulantní a následné péči nebo u poliklinik.
Dotace nemocnicím z rozpočtů krajů a státu, když si na sebe neodkážou vydělat, jsou potom v pořádku?
V případě KZ musí kraj zadotovat velké investice v řádu stovek či miliard korun. Ale pokud jde o běžný provoz, cílem současného představenstva je, aby naše nemocnice hospodařily se ziskem, který by pokrýval i běžnou obnovu majetku. Abychom nemuseli být závislí na dotacích. V tom jsme v konsenzu i s vedením kraje.
108
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
