Kvůli klíštěti málem ochrnul. Nejvíce se to podepsalo na nohou, musel chodit o berlích. Stav se stále zhoršoval. Psychický tlak řešil alkoholem, čímž se dostal na samé dno. „Luboši, musíš odtud rychle pryč. Změnit prostředí, nebo to s tebou blbě skončí,“ radil mi doktor.

Zdroj: Deník„Domluvil mi pobyt v léčebném zařízení v Červeném Újezdu na Bílinsku. Tak jsem ho poslechl. Když pak ale po letech zařízení vytunelovali a přestalo fungovat, tak jsem odtud už nechtěl. Začal jsem tu žít v lesích mezi Červeným Újezdem a Měrunicemi sám,“ říká muž se zajímavým životním příběhem. Už přes deset let přežívá na samotě v lesích v polorozpadlé opuštěné ruině. Odseknuté od proudu, tepla i vody.

Alkohol už nepijete?
Vůbec, ani kapku.

A zdraví? Jak na tom jste?
Špatně chodím. Mám kvůli té encefalitidě problémy s dolní částí nohou. Ale snažím se pohybovat.

Luboš Větrovský se psem Rockym.
Zajišťoval drahé přístroje pro nemocnice, teď živoří jako samotář v lesích

Kde sháníte peníze?
Tak nejprve jsem před lety nějaký čas dělal tady na vrátnici v tom bývalém uprchlickém táboře v Červeném Újezdu. To bylo ale tak za tabák a kafe. Když to tady pak všichni opustili, tak jsem si musel hledat co dál. Chodím na brigády. Většinou sekám lidem dříví u chat a domů, nebo tak podobně. Nechci za to hodně, takže si mě berou opakovaně. Peněz moc nepotřebuju. Něco na jídlo a hlavně taky na péči o psa.

Luboš Větrovský
Je mu 61 let.
Žije jako samotář v opuštěné ruině v lesích na Bílinsku.
Je to bývalý středoškolský učitel a odborník přes lékařskou techniku.
Na kolena ho srazila zanedbaná klíšťová encefalitida a alkohol.
Přežívá bez proudu, vodu si nosí z lesního pramenu.

Koukám zrovna, že tu nežijete sám, ale se psem. Jak se jmenuje?
Je to německý ovčák Rocky. Mám ho prakticky od štěněte. Vzal jsem si ho od lidí, kteří ho týrali. Akorát špatně vidí.

Jak to?
Někdo mu tu nastříkal slzný plyn do očí. No jo, lidi jsou hrozní. Snažím se ho léčit, nicméně návštěvy veterinářů jsou pro mě hodně drahé. I tak tam ale chodím. Abych na to měl, tak jsem prodal své dlouhé vlasy. Kvůli Rockymu bych ale udělal cokoliv. Je to můj nejlepší přítel.

Je také vidět, že vám je Rocky vděčný, jak se tulí. Máte ho hodně rád, co?
Bez něj bych to tu nevydržel. Je to prostě tady v lesích samotářský život. Občas sem za mnou přijedou kamarádi ze vsi, ale většinu času tu trávím sám.

Na Zeď předsmrtných přání můžou psát lidé v Litoměřicích, o skutečných přáních umírajících vědí své Zdena Taitlová a Alexandra Moštková z hospice sv. Štěpána.
Pár kapek piva, lívance k večeři, vana. Umírající si vystačí s málem

Přes léto je teplo, takže asi dobré. Jak ale tady v lesích vypadá zima?
Ta je hnusná. Topím si v kamnech, ale někdy to nestačí a hodně mrznu. Když napadne hodně sněhu, tak je to tu všude dokola celé bílé. Pěkný pohled pro oči, ale pro tělo je to studené. Naštěstí mám domluvený přísun dřeva, tak se to dá přežít. Už jsem si na ten život tak nějak zvyknul.

Nemáte proud ani vodu?
Proud je sem odříznutý kvůli dluhu, stejně jako vodovod. Vodu ale mám. Dokonce vlastní. Našel jsem si v lese dva prameny, vyčistil je a to je můj zdroj, o který pečuju.

Musel to být velký zlom, když jste z pohodového života v bytě přešel do přírody, ne?
To byl. Ale co jsem měl dělat. Je fakt, že si za to můžu sám. Kašlal jsem nejdřív na klíště a dopadl, jak dopadl. Potřeboval jsem změnu. Nakonec to skončilo takhle. Ze středoškolského učitele a pracovníka v oboru lékařské techniky je poustevník (smích).

Povodně na Šluknovsku, bouře ve Stebnu.
Zpustošené Stebno, vyplavené Šluknovsko. Lidem v neštěstí pomohli profesionálové

Nechce se mi ani věřit, že jste s takovým příběhem nakonec takto skončil. Říkal jste, že jste pracoval v oboru lékařské techniky. Můžete to více přiblížit?
Dostal jsem se do týmu lidí, kteří zajišťovali techniku pro české lékařství. Ze zahraničí. Nechci se chlubit, ale mojí zásluhou se v českém lékařství začaly používat některé tehdy ne příliš dostupné přístroje ze světa. Třeba na nádorová onemocnění, nebo pro operace mozku.

Máte nějakou vizi, co bude dál?
Já o tom ani nepřemýšlím. Beru to tak, jak to zrovna je. Co bude zítra, se uvidí.