Petr Stolař
Moderátor, herec, režisér. Po ukončení studií se začal věnovat divadelnictví a pantomimě. Je zakladatel a současný umělecký šéf Divadla V Pytli. Podílel se na několika filmech, na kontě má i řadu autorských představení. Práce je jeho hobby a relax zároveň.

„Změnily se hlavně formy, jakými jsme divadlo mohli provozovat. Dva roky v covidu jsme dělali hlavně pojízdná divadla po ulicích, kdy na nás lidi koukali z oken. Ale tvořilo se stále. Letos to naštěstí už bylo zase v normálu, lidé se stali součástí našeho děje,“ říká principál Divadla V Pytli, které má své zázemí v Hrobu na Teplicku.

Prahnou po té pauze lidé více po zábavě?
Já myslím, že ano. Více si váží toho, že se zase něco může. To naše hraní se vrátilo do původních kolejí, z mého pohledu je o to ale mnohem větší zájem, než byl. Máme po celý rok plný kalendář. Nemluvě nyní o předvánočním čase, kdy se prakticky ani na jeden den nezastavíme.

Vraťme se ale ještě na začátek roku. To jste rozjeli různé masopusty, už tam bylo vidět, že lidi chtějí podobný typ zábavy. Je to tak?
Bylo to různé. Ale dá se říci, že jsme neměli nikde diváky, kteří by s námi nechtěli spolupracovat. Kde by vadilo, že tam vlastně něco děláme.

Vizuál pro nový prostor bývalého koupaliště v Krupce
Přestavba koupaliště v Krupce? Město čeká na to, až jim v Praze vyberou firmu

Vaší doménou je interaktivní divadlo a zábava v ulicích. Nikoli velká pódia na náměstích. Myslíte si, že tohle je budoucnost?
Divadlo, do kterého zapojím lidi na ulici, prosazuji prakticky celý svůj profesní život. Zkoušíme to propojit s projekcí, což je zase jiná forma produkce a zábavy. Zatím nás to baví a vyvíjí se to dobře, reakce jsou skvělé. Na jedné akci jsme takové promítání na stěnu udělali místo tradičního ohňostroje. Odezva dobrá. Místo rámusu pěkná projekce, milá poetika jako večerníček, lidé byli spokojení. Dokonce tam mohli být i návštěvníci se psy. (usmívá se)

Zdroj: Deník

Dříve byla centrem zábavy pouze velká města. To dnes už tolik neplatí. I malé obce se chtějí bavit. Vnímáte to také tak?
Určitě a někdy je to v malém počtu lidí, kdy by člověk čekal komorní prostředí, mnohem větší bomba, než když to rozbalíme ve velkém městě. Na vesnici ti lidé jsou trošku jiní, nejsou to tak konzervativní příjemci zábavy. Příkladem může být Hrobčicko na Teplicku. Tam paní starostka dělá v každé malé vísce, která pod Hrobčicko patří, vždy něco samostatného. A jsme rádi, že někdy můžeme být u toho.

Možná právě takové malé „rodinné“ zábavy lidé teď více vyhledávají. Co myslíte?
Mám pocit, že když covid zastavil takové ty megalomanské kapely a koncerty, tak už to lidi teď zpětně tolik nevyžadují. Za ty dva roky si odvykli. A jsou rádi i za to malé, co se pro ně udělá. A to já právě prosazuji. Nic velkého, ale nechme do toho vtáhnout i ty lidi, aby se zapojili a užili si to po svém. Vlastní prožitek - nejlepší prožitek. Vidím to třeba nyní v rámci předvánočního času. Dříve se lidi chtěli vyfotit před betlémem, dneska mi v něm ale už i hrají. Chtějí být součástí jako hlavní postavy. 

Kulturní památka štola Starý Martin v Krupce.
Štola Martin funguje v zimním režimu, upravená je návštěvní doba

Kulturu obecně postihly dva roky zastaveného času. Znamenalo to ve vašem případě velké finanční ztráty?
Musel jsem na to průběžně reagovat, pro mě se čas zastavit nemohl. Mám fixní náklady na chod divadla, zejména domu, ve kterém už řadu let postupně připravuji a provozuji multifunkční centrum. Setkal sem se s názorem, že mám jít tedy pracovat. Ale pokud mám každý měsíc fixní náklady přes 100 tisíc, tak to bych musel nastoupit hnedle někam na místo ředitele banky, že jo. Nereálné. Takže jsme museli právě i v průběhu covidové divadelní pauzy neustále něco vymýšlet. A to byly třeba ty pouliční divadelní jízdy.

Letošní rok je naštěstí už zase normální. V letní sezóně jste se prakticky nezastavil, teď je předvánoční čas, kdy máte řadu akcí. S jakými reakcemi se nyní setkáváte?
Někdy za námi lidé chodí, proč to neděláme déle. Že ty dvě hodiny je málo. Že si nestačili ani dát u nás nic dobrého, protože bylo málo stánků. Už nad tím pro příště přemýšlíme, jak to udělat logisticky, aby vše bylo připraveno dopředu, aby se nic nedodělávalo při akci na místě. Aby si to mohli všichni užít naplno. Nebo když se chtějí vyfotit s andělem, tak jich musíme dodat více. Protože ten jeden to nestíhá. To všechno ukazuje praxe a my na to teď musíme zareagovat. Když vezmu, že na jednoho anděla je minuta focení s člověkem, tak jich stihneme za hodinu šedesát. Na jedné z posledních akcí jsme ale už měli dvanáct andělů, a bylo to mnohem lepší.

Petr StolařPetr StolařZdroj: Deník/Martin KošťálKolik předvánočních akcí máte na pořadu? Co všechno musíte stihnout?
Když to vezmu z prosincového kalendáře… Prvních 12 dnů je každý den něco odpoledne. Někdy jsou i dvě akce najednou. Ještě zábavnější to máme o víkendech. Třeba 3. prosince je pro nás logistický masakr. Musíme zajistit program pro celodenní akci na Moldavě. Současně ale děláme živý betlém před koncertem na vánočním trhu v Teplicích. A ještě máme jednu soukromou firemní akci zajišťovat programově. Takže to mám už od čtvrtka postavené na minutách. Odehraju Mikuláše, běžím chystat betlém. V sobotu rozházím pode potřeby lidi na anděly, ale běžím hned na Moldavu, kde odbavím v rámci programu to své. Přejíždím do Teplic, kde už na mě čekají s tím betlémem. Odehraji a přesouvám se dál. Mezitím parta z vlaku už míří na další štaci, kde máme program. No masakr, jak říkám. Ale dobré, hlavně že se konečně něco děje a lidi mohou mít zábavu, kterou k životu potřebujeme.

Takový divadelní frmol vyžaduje dostatek lidí, kolik jich máte k dispozici?
Během roku jich mám ve skupině různě tak 80. Ale těch stálých aktivních, co jezdí stabilně, je asi okolo 20. Na tu sobotu mám 3 týmy, každý musí mít svého produkčního, který to všechno ohlídá.

Jaké máte plány na příští rok?
Vize je jasná. Chci otevřít u nás v Hrobu celý barák. Multifunkční zábavné rodinné centrum. Přes zimu to doladíme. Ono vlastně bude i naše divadelní výročí, tak se to bude hodit. Lidé se mohou těšit na divadelní klub, mám tam sál, nahoře je tělocvična a herna. Kino už funguje, ale musím ho vyčistit a doladit. Dodělat ještě sklady a další. Ale otevřeme to, to už je jasné.