Reagovala tak na informace z konce minulého týdne podle kterých zástupce Společnosti ochránců životního prostředí Lubomír Studnička rozesílá na úřady v okrese i kraji podněty k zahájení řízení o odstranění všech staveb v úseku dálnice mezi Lovosicemi a Řehlovicemi.

Podnět se má vázat k rozhodnutí soudu. Ten zhruba před dvěma měsíci zrušil územní rozhodnutí na dostavovaný úsek. Ředitelství silnic a dálnic tak bude muset požádat o nové územní rozhodnutí na úseky a stavby, které ještě nebyly zahájeny. Následně bude muset získat stavební povolení.
Soudní rozhodnutí však podle Niny Ledvinové neznamená, že by musely být odstraněny veškeré stavby ve zmíněném úseku. Stejný názor má také Zdeněk Rytíř, vedoucí oddělení tiskových informací krajského úřadu Ústeckého kraje.

„Podnět vychází z mylného předpokladu, který se vztahuje na nedávné rozhodnutí soudu, který zrušil územní rozhodnutí na dostavovaný úsek D8. To se však týká jen míst, kde nebylo vydáno stavební povolení, kde se nestaví. Tam, kde se staví nebo je již stavba ukončena, bylo vydáno stavební povolení, které platí. Místy, kde teď není územní rozhodnutí, se bude zabývat lovosický městský úřad, který jej udělí nebo neudělí. Následovat bude stavební povolení. Čili není to tak, že by bylo něco postaveno nelegálně,“ vysvětlil Zdeněk Rytíř.

Podnět litoměřického Sdružení by tak nejspíše neměl u úřadů uspět. „Posouzení přípustnosti a důvodnosti takového podání je věcí příslušných správních orgánů,“ dodala Nina Ledvinová.

Dálnice je potřebná i pro teplický okres. Odlehčí dopravě a to především v Bořislavi a oblasti Bystřanska.
Každý rok bez dostavěné dálnice D8 stojí celou českou ekonomiku 677 milionů korun a tři lidské životy. Vyplývá to ze studie, kterou si nechalo u Stavební fakulty ČVUT zpracovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), informovala mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková. Necelou polovinu částky tvoří čas, který lidé tráví v kolonách na nevyhovujících silnicích, o zbytek se dělí vysoké provozní náklady a dopravní nehody. Ekologická organizace Děti země studii částečně zpochybnila.

Poslední šestnáctikilometrový úsek dálnice má propojit podkrušnohorskou aglomeraci a severní polovinu Německa s Prahou; původně měl stát 11,7 miliardy korun.

Na „společenských nákladech“ by se tedy stavba zaplatila za zhruba 17 let, v posledním roce se ale povážlivě zadrhla.
Nabrala zpoždění, ekologické organizaci Děti Země se podařilo několikrát napadnout legitimnost jejího stavebního řízení a nakonec se začalo pochybovat, že ji stát vůbec dostaví. (miza, pem, čtk)