„Dáte si kávu, čaj, ať se zahřejete. Takovou zimu jsme tu tedy dlouho neměli,“ vítá reportéra Deníku ve své kanceláři starosta Jaroslav Liška.
Deník na návštěvěObec Rtyně nad Bílinou, ve které žije přibližně 800 obyvatel, se nachází v údolí mezi dálničním přivaděčem z Teplic do Řehlovic a bývalou silnicí E55 vedoucí přes nedaleké Žalany. „Patří pod nás ještě pět dalších částí v okolí,“ obrací se k leteckému snímku na zdi starosta. Rukou pak ukazuje Kozlíky, Malhosice, Vrahožily, Velvěty a Sezemice. Při pohledu z letadla nevypadá obcí spravovaný katastr až tak rozlehle. Když ale přijde řeč na to, že se na celém území má vybudovat kanalizace a že to bude stát hodně peněz, je necelých 10 kilometrů čtverečních velké území.
„Už v minulosti jsme uvažovali o kanalizaci, měli jsme projekt. Nesehnali jsme na to ale peníze. Tentokrát doufám, že se nám to podaří. Něco máme našetřeno, ale bez státní podpory to v dnešní době nejde udělat,“ říká představitel obce Jaroslav Liška. „Oprášíme projekt a po etapách to uděláme,“ dodává.

Rtyní prochází železniční trať z Bíliny do Ústí. Ta je využívána pro lokální osobní dopravu. Větší využití ale obnáší nákladní doprava, především transport uhlí z ledvické elektrárny. O vlakové zastávce přímo naproti úřadu jsme se již zmínili, kousek vedle pak je železniční přechod. Ten rozděluje obec na dvě části. Na jedné straně pošta, na druhé český krámek. V něm se s další kolegyní jako prodavačka střídá Blanka Zadáková. Příjemná a sympatická paní, která svůj úsměv nezatají ani pod šátkem, kterým musí mít v obchodě za pultem v této době zakrytá ústa. „Dělám tady už 14 let. Jsem tu spokojená. Do práce to mám kousek, dojíždím z nedalekých Velvět,“ připomíná. „Takže to jste prakticky místní,“ reaguji a ptám se na to, co se nejvíce prodává. „Hlavně potraviny, ale třeba i drogerie. Záleží na tom, co lidem doma zrovna dojde,“ podotýká žena u pokladny.
Při procházce obcí nelze přehlédnout jednu z místních dominant. Kostel svatého Martina. Kolem býval hřbitov s kamennou ohradní zdí a s výklenkovými kaplemi v nárožích. Tyto kaple se štítovými nástavci se dochovaly se pouze tři. Čtvrtá, jihovýchodní, zanikla při stavbě nové silnice v 60. letech 20. století. Zmíněná komunikace je výpadovkou z obce směrem k dálničnímu přivaděči a pokračuje do Modlan. Na samém okraji Rtyně pak je současný hřbitov.
Mezi problémy, které vedení obce řeší v této době, je plánovaná výstava průmyslových hal na zelené louce kousek od Malhostic a Sezemic. „Podali jsme k uvažovanému záměru připomínky. Kraj na to zareagoval a stanovil investorovi pro realizaci řadu podmínek. Nevzdáme to. Podle nás tam takové haly nepatří,“ konstatuje starosta Liška. Jinak se Rtyně dokáže také bavit. K tradičním například patří slavnosti na fotbalovém hřišti. Občas se konají zábavy v místní hospodě (když není zrovna nouzový stav v důsledku covid-19).

Ze známých osobnostní bydlí v jedné z částí Rtyně nad Bílinou Milan Špalek, baskytarista Kabátů a autor řady textů známé teplické kapely. „Žiju už dlouho ve vesničce Vrahožily, která mě inspirovala pro hodně textů Kabátů. O ní je třeba Pohoda. Popsal jsem, co jsem tam všechno viděl a zažil,“ říká o své vísce Milan Špalek.
První písemné doklady o obci Rtyně nad Bílinou pocházejí z roku 1333, kdy v pramenech vystupuje jako majetek Kreslena ze Rtyně, později rodů Cejnů a Chrtů ze Rtyně. K rozvoji obce během historie významnou měrou přispěla stavba železnice Ústí nad Labem - Bílina, otevřená v roce 1874. Koleje propojily rtyňskou lokalitu s dalšími průmyslovými centry.