„Dáte si kávu, čaj, ať se zahřejete. Takovou zimu jsme tu tedy dlouho neměli,“ vítá reportéra Deníku ve své kanceláři starosta Jaroslav Liška.

Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: DeníkObec Rtyně nad Bílinou, ve které žije přibližně 800 obyvatel, se nachází v údolí mezi dálničním přivaděčem z Teplic do Řehlovic a bývalou silnicí E55 vedoucí přes nedaleké Žalany. „Patří pod nás ještě pět dalších částí v okolí,“ obrací se k leteckému snímku na zdi starosta. Rukou pak ukazuje Kozlíky, Malhosice, Vrahožily, Velvěty a Sezemice. Při pohledu z letadla nevypadá obcí spravovaný katastr až tak rozlehle. Když ale přijde řeč na to, že se na celém území má vybudovat kanalizace a že to bude stát hodně peněz, je necelých 10 kilometrů čtverečních velké území.

„Už v minulosti jsme uvažovali o kanalizaci, měli jsme projekt. Nesehnali jsme na to ale peníze. Tentokrát doufám, že se nám to podaří. Něco máme našetřeno, ale bez státní podpory to v dnešní době nejde udělat,“ říká představitel obce Jaroslav Liška. „Oprášíme projekt a po etapách to uděláme,“ dodává.

Prodavačka Blanka Zadáková.
Prodavačka ze Rtyně nad Bílinou: Lidé mě tu znají, já zase trochu jejich životy

Rtyní prochází železniční trať z Bíliny do Ústí. Ta je využívána pro lokální osobní dopravu. Větší využití ale obnáší nákladní doprava, především transport uhlí z ledvické elektrárny. O vlakové zastávce přímo naproti úřadu jsme se již zmínili, kousek vedle pak je železniční přechod. Ten rozděluje obec na dvě části. Na jedné straně pošta, na druhé český krámek. V něm se s další kolegyní jako prodavačka střídá Blanka Zadáková. Příjemná a sympatická paní, která svůj úsměv nezatají ani pod šátkem, kterým musí mít v obchodě za pultem v této době zakrytá ústa. „Dělám tady už 14 let. Jsem tu spokojená. Do práce to mám kousek, dojíždím z nedalekých Velvět,“ připomíná. „Takže to jste prakticky místní,“ reaguji a ptám se na to, co se nejvíce prodává. „Hlavně potraviny, ale třeba i drogerie. Záleží na tom, co lidem doma zrovna dojde,“ podotýká žena u pokladny.

Při procházce obcí nelze přehlédnout jednu z místních dominant. Kostel svatého Martina. Kolem býval hřbitov s kamennou ohradní zdí a s výklenkovými kaplemi v nárožích. Tyto kaple se štítovými nástavci se dochovaly se pouze tři. Čtvrtá, jihovýchodní, zanikla při stavbě nové silnice v 60. letech 20. století. Zmíněná komunikace je výpadovkou z obce směrem k dálničnímu přivaděči a pokračuje do Modlan. Na samém okraji Rtyně pak je současný hřbitov.

Mezi problémy, které vedení obce řeší v této době, je plánovaná výstava průmyslových hal na zelené louce kousek od Malhostic a Sezemic. „Podali jsme k uvažovanému záměru připomínky. Kraj na to zareagoval a stanovil investorovi pro realizaci řadu podmínek. Nevzdáme to. Podle nás tam takové haly nepatří,“ konstatuje starosta Liška. Jinak se Rtyně dokáže také bavit. K tradičním například patří slavnosti na fotbalovém hřišti. Občas se konají zábavy v místní hospodě (když není zrovna nouzový stav v důsledku covid-19).

Mluvčí města Teplice Robin Röhrich.
Město Teplice má historicky prvního mluvčího

Ze známých osobnostní bydlí v jedné z částí Rtyně nad Bílinou Milan Špalek, baskytarista Kabátů a autor řady textů známé teplické kapely. „Žiju už dlouho ve vesničce Vrahožily, která mě inspirovala pro hodně textů Kabátů. O ní je třeba Pohoda. Popsal jsem, co jsem tam všechno viděl a zažil,“ říká o své vísce Milan Špalek.

První písemné doklady o obci Rtyně nad Bílinou pocházejí z roku 1333, kdy v pramenech vystupuje jako majetek Kreslena ze Rtyně, později rodů Cejnů a Chrtů ze Rtyně. K rozvoji obce během historie významnou měrou přispěla stavba železnice Ústí nad Labem - Bílina, otevřená v roce 1874. Koleje propojily rtyňskou lokalitu s dalšími průmyslovými centry.