U příležitosti slavnostního zahájení 50. sezony pražského Divadla Járy Cimrmana v Příchovicích na Jablonecku výsledky hlasování oznámil Český rozhlas. Do kraje, který je s postavou fiktivního českého všeuměla a velikána spjat, se v sobotu sjely tisíce jeho milovníků z celé České republiky, ale dorazili i lidé ze Slovenska. V Příchovicích českému géniovi před třemi lety otevřeli i muzeum s rozhlednou – Majákem Járy Cimrmana. Lze z ní dohlédnout až do Liptákova, kde údajně zemřel. Obec však většinou zahaluje mlha, což v Jizerských horách není ničím překvapivým. I dnes navzdory slunečnému počasí halil hory lehký opar.

Dnešním programem vyvrcholily oslavy Půlstoletí s Cimrmanem, program připomněl 50 let od příchodu Járy Cimrmana na vlny Českého rozhlasu a první zmínky o tomto českém géniovi. Divadlo Járy Cimrmana je dnes obrovský kulturní a společenský fenomén. Postava za půlstoletí zlidověla. V roce 2005 při hlasování o Největšího Čecha dokonce Cimrman dlouho v hlasování vedl, než byla postava jakožto fiktivní vyřazena. Výroky z jeho her zlidověly a lidé je často používají v běžném životě.

Do hlasování o nejoblíbenější hlášku z Cimrmana jich bylo vybráno 50. Na druhém místě skončila hláška: „Ale já bych to nejraději otočil a driftoval zpátky. K nám, domů, do Prahy, do Podolí, do lékárny, do prdele to je mi smutno." I tu pronesl zesnulý spoluautor her Smoljak, tentokrát ve hře Dobytí severního Pólu, která měla premiéru v roce 1985. Získala 8516 hlasů. Za ní s 7886 hlasy skončila hláška Zdeňka Svěráka, která poprvé zazněla ve hře Hospoda na Mýtince v roce 1969: „Notář mi vyprávěl, že dědeček byl vyhlášený samotář, lidem se vyhýbal a nikoho kolem sebe nesnesl, ale odjakživa toužil stát se hostinským. Nejdřív si zařídil hospodu u silnice na Písek. Ale chodili mu tam lidi."