O uzavření dolu se spekulovalo už v minulosti, podle Sáričkové Benešové se dlouhodobě potýkal s nevyrovnanými ekonomickými výsledky. "I když hlubinná těžba v tomto dole nebyla poslední léta ekonomicky efektivní, byla udržována zejména s ohledem na zachování cenného know-how pro budoucí těžbu v bočních svazích lomu ČSA," řekla Sáričková Benešová.

"Dopady této situace se pokusíme co nejvíce zmírnit." Petr Kolman, šéf skupiny

Podle Severní energetické zachování limitů těžby hnědého uhlí na Mostecku ale neumožňuje jeho další rozvoj. Poslední stěnu by v rámci platného povolení měla společnost dotěžit příští rok na jaře. "Investice do otvírky nového těžebního pole by však byla v každém případě, nejenom s ohledem na klesající ceny uhlí, ztrátová," uvedla mluvčí.

Severní energetická se podle ní připravovala na rozvoj hlubinné těžby v bočních svazích lomu ČSA. V loňském roce zahájila zkušební projekt ve svazích pod Jezeřím. "Byl rozražen první okruh a zahájena těžba metodou takzvaného chodbicování. Avšak v souvislosti s platností limitů nebude možné po ukončení těžby na lomu ČSA pokračovat ani v tomto projektu," doplnila Sáričková Benešová.

Kolik se propustí lidí, není jasné

V dole pracuje víc než 300 lidí. Kolik jich Severní energetická případně propustí, zatím jasné není. "Dopady této situace se pokusíme co nejvíce zmírnit. Připravujeme interní plán zaměstnanosti, který zmapuje možnosti uplatnění zaměstnanců z dolu Centrum v rámci skupiny, případně u našich dodavatelů," uvedl generální ředitel skupiny Petr Kolman.

Vláda na konci října na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem rozhodla o prolomení limitů u Bíliny, u ČSA ale limity zachovala. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že vláda rozhodnutí učinila mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti.

Pro prolomení limitů u dolu ČSA se politici nerozhodli i kvůli tomu, že by v místě bylo nutné bourat domy. Krajští politici však požadovali prolomení limitů i u tohoto lomu.

Profil skupiny

Vizitka společnosti Severní energetická, která dnes oznámila, že příští rok na jaře uzavře hlubinný důl Centrum:
- Současné jméno nese společnost od srpna 2013, předtím byla jako Litvínovská uhelná součástí skupiny Czech Coal. Litvínovská uhelná vznikla v roce 2008 při dělení někdejší Mostecké uhelné. Majiteli Severní energetické jsou finančníci Jan Dienstl (30 procent) a Tomáš Fohler (30 procent), 40 procent firmy pak patří na Kypru registrované společnosti Haltixar, za kterou podle databáze Prodata stojí Pavel Tykač. Fohler ale minulý týden oznámil, že z firmy odejde, Tykač pak řekl, že by se Severní energetická měla opět stát součástí Czech Coal.

- Patří jí povrchový důl ČSA, který má nejistou budoucnost. Kvůli územním limitům těžby, které chrání obec Horní Jiřetín před zbořením a nedovolují těžbu na okraji Litvínova, je důl se zásobami zhruba 20 milionů tun uhlí v útlumu, skončit by měl kolem roku 2022. Za limity těžby se nachází 750 milionů tun uhlí, které by podle Dienstla umožnily prodloužit životnost dolu o 150 let.

- Vláda ovšem letos v říjnu ponechala limity na dole ČSA v platnosti, uvolnila je pouze na dole Bílina, který provozují Severočeské doly ze skupiny ČEZ.

- Společnost provozuje i utlumovaný hnědouhelný důl Kohinoor a hlubinný důl Centrum, který má příští rok skončit. Loni pak získala od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení k těžbě hnědého uhlí v bočních svazích lomu ČSA, čímž získala přístup zhruba k milionu tun uhlí. Těžba hlubinným způsobem zde potrvá zhruba pět let. Na boční svahy, kde těžba již nedávno začala, se přesunují horníci z dolu Centrum.

- Předloni Severní energetická od ČEZ koupila tepelnou elektrárnu Chvaletice na Přeloučsku.

- Firma k 31. prosinci 2014 zaměstnávala 946 lidí, kvůli útlumu těžby ale již desítky lidí propustila. V roce 2014 vytěžila skupina 3,7 milionu tun hnědého uhlí (včetně těžby v dole Kohinoor; o rok dříve to bylo 3,4 milionu). Výnosy činily 5,8 miliardy a vykázala čistý zisk 1,35 miliardy korun.