Společnost Severočeské doly chce rozšířit území povrchové těžby hnědého uhlí. U jejího záměru pro první etapu v letech 2019 – 2035 nyní ministerstvo životního prostředí posuzuje vliv na životní prostředí. Podle zpracovatelů dokumentace (EIA) posun Dolu Bílina o stovky metrů od Braňan ke vznikajícímu Jezeru Most silně naruší ráz neobydlené krajiny v západní části Mostecka, ale významně nezhorší životní prostředí v okolí a zdraví obyvatel.

Rozšíření těžby nebude směrem k Bílině, přesto se zábor nového území, na kterém je pod povrchem uhlí, bílinského regionu určitým způsobem dotkne.

„Bude zrušena přeložka silnice mezi Braňany a Mariánskými Radčicemi, kterou bílinští obyvatelé využívají pro cestu do Litvínova nebo Krušných hor,“ konstatovala starostka Bíliny Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO). Upozornila také na vliv dolu na prašnost a hlučnost v Bílině a okolí. Zároveň ale dodala, že tyto negativní dopady těžby se Severočeské doly snaží rok od roku lépe eliminovat.

Podobně jako Bíliny se ekologické dopady těžby týkají na Teplicku také Duchcova, Oseku a Ledvic. Těžařská společnost svůj projekt hájí i tím, že těžbu budou doprovázet ochranářská opatření s rekultivací a že z vytěžené jámy v budoucnu vznikne velké jezero a lesíky s rybníky pro rekreaci. Ekologové přesto proti další těžbě protestují.

Plán na Dole Bílina počítá s těžbou až 150 milionů tun uhlí. „Do roku 2035 je hnědého uhlí potřeba pro zajištění energetické bezpečnosti státu,“ řekl šéf Severočeských dolů Ivo Pěgřímek. Firma si podle něj uvědomuje negativní vliv spalování uhlí na klima, ale plán těžby je v souladu s mezinárodními dohodami a limity. „Náš záměr není rozšíření těžby, ale pouhým jejím pokračováním v rozsahu, který po mnoho let v těchto historicky stanovených dobývacích prostorech probíhá,“ dodal.

Záměr se opírá o usnesení české vlády z roku 2015, kdy posunula územní limity pro případnou těžbu směrem k Jezeru Most.

Těžba však nemá proniknout blíž než 500 metrů k obcím. Plánovaný nový zábor krajiny představuje necelé dva kilometry čtvereční v důlní oblasti o rozloze dvacetkrát větší. Při maximální těžbě 10 milionů tun uhlí ročně jeho zásoby vydrží 15 let, firma ale plánuje produkci snižovat kvůli očekávanému oslabení poptávky.

Státu předané odborné studie nezjistily závažné negativní dopady další těžby. „Vlivy na životní prostředí jsou přijatelné,“ uvedl Luboš Motl z týmu zpracovatelů dokumentace.

Například roční koncentrace prachu mají zůstat pod limity, s krátkodobým překračováním jako dosud se ale počítá. Pomoci mají kompenzace domácnostem, aby při vytápění uhlím snížily prašnost. Hluk z šachty má dokonce někde klesnout.

Předseda litvínovského zastupitelského výboru pro životní prostředí a limity těžby Petr Globočník (Zelení) označil podceňování vlivů na zdraví „za facku obyvatelům“. Ministerstvo čeká na oponentní posudek, který má námitky odpůrců zohlednit. Bez závazného stanoviska ministerstva nemohou Severočeské doly žádat další úřady o povolení těžby.