„Teď budou v nevýhodě kluci ze zámoří, to oni se budou muset poprat s aklimatizací,“ říkal ve středu, den před odletem.

DESET PLUS DOMÁCÍ

V zemi kanálů a tulipánů bude o prvenství soutěžit deset nejlepších siláků z celého světa, jedenáctým bude domácí závodník. Tuláček je v pozici jednoho ze spolufavoritů. O tom, že je Tepličan brán na světové scéně naprosto vážně, svědčí i to, že pořadatelům mistrovství světa může s klidem v duši sdělit své negativní stanovisko k požadavkům Američanů na změnu pravidel.

„Chtějí si pomoct hopem, protože jsou vrhaři; jde jim o to, aby se nevrhalo z místa. Já jsem ale napsal, že jakmile se budou měnit pravidla, nepřijedu. Ono je to tak, že když jeden závodník se změnou nesouhlasí, nic se nemění, měl jsem tedy na to právo,“ vypráví Vladislav.

„Dřív bylo více přátelství, teď už to tolik necítím, už jsem pro ně velký soupeř, všichni se cítí v ohrožení,“ říká na konto zbylého startovního pole.

V Holandsku bude na programu tradičních osm disciplín, nad všemi bude bdít i antidopingová komise.

„Té se bojí hlavně Američani, protože za oceánem při svých soutěžích kontrolovaní nejsou. Já jsem v pohodě, snažil jsem se ladit formu, aby víkend byl opravdovým vrcholem sezóny. Podle posledních tréninků to vypadá, že jdu s výkonností nahoru. Loni jsem byl šestý, teď toužím po medaili. Nějaký progres tam být musí, navíc ta aklimatizace soupeřů, uvidíme.“

LETOS ZATÍM ZPRAVIDLA VYHRÁVAL

V tomto roce už toho má Tuláček hodně za sebou. Na závodech, kterých se účastnil, zpravidla vyhrával. První byl i na červnovém mistrovství Evropy, kde uprostřed zámečku zvládl všech osm klasických disciplín, navíc triumfoval i v evropském šampionátu v hodu kládou.

„To byl opravdu parádní závod, domů jsem odjížděl se suprovými pocity. Ve Francii přišlo dohromady snad 15 tisíc lidí, atmosféra tam byla špičková. Ještě se mi podařilo vyhrát i doplňkovou disciplínu, kterou byl hod sudem do výšky. Fakt se mi to tam povedlo, forma byla dobře načasovaná,“ vrací se Vladislav o téměř čtvrt roku proti proudu času.

Báječně se mu dařilo i na dvou podnicích v Německu, kde vyhrál všechny disciplíny, zářil ve Švýcarsku pod Alpami, lahůdkou pak byl desetidenní pobyt ve Skotsku, během kterého absolvoval celkem sedm závodů.

„To byly opravdu hodně náročné závody, každý z nich byl takové malé mistrovství Evropy. Hned ten první navštívila královna, takže jsem ji zase po nějakém čase viděl. Vyhrál jsem na něm zlatou disciplínu, hod těžkým kladivem,“ vypráví svalnatý muž.

Ve Skotsku si vždy mohl vybrat, kterou disciplínu půjde. „Není to tak, že na každém závodě musím absolvovat všechny, nepočítá se tam celkové pořadí. Ale poznal jsem, že ve Skotsku, což je pochopitelně kolébka skotských her, rozhodčí nadržují domácím. Místní mi říkali, že to nemůžu vyhrát, měli pravdu, nadržovali domácím. Nejdřív jsem se rozčiloval, pak už jsem byl v klidu. Věděl jsem, že jim jde o prestiž i peníze,“ mává Tuláček s odstupem času rukou.

Pokud byl ve skrytu duše zklamaný z nepřízně sudích, náladu si po náročném tripu spravil v Sychrově, kde se tradičně koná největší tuzemský závod.

„Pořadatelé nechtěli, abych tam vyhrál popáté, asi abych jim nevzal putovní trofej, podle pravidel totiž tomu, kdo ji vyhraje popáté, patří nadobro. Povolali proto nejlepší české atlety, ale já je i tak porazil. Bylo to těžké, cítil jsem ty náročné závody ve Skotsku. Jsem rád, že se mi podařilo záměr pořadatelů zmařit,“ zubí se teplický silák, který se o víkendu chystá dobýt svět.