Tento výdej se však poměrně hravě pokryje ze sběru odpadu a také z různých dobrovolných příspěvků. Peníze pomohou chlapci zaplatit si školní pomůcky, uniformu a přilepší i celé rodině

Ředitelka školy Milena Hodková vypráví, že Newton žije sám s otcem v zemi, kde se válčí a je velmi špatná situace. Chlapec i jeho otec jsou však v pořádku, jak popsal ve svém posledním dopisu. Škola a především děti mají vždy velkou radost, když Newton napíše. Jeho dopisy učitelé nosí i do hodin a společně s dětmi překládají. Africký chlapec posílá také pravidelně výpis známek a škola ho prý velmi baví. Výměna dopisů probíhá zhruba pětkrát do roka a dvakrát ročně posílá škola do Keni Newtonovi také balíčky s různými drobnostmi. Bohužel samotné poštovné je většinou mnohem dražší než obsah balíčku, který může mít maximálně půl kilogramu. Hodková však dodává, že od koordinátorů adopcí se dozvěděli, že ne vždy je dobré dítěti posílat příliš mnoho věcí. Ostatní mu je pak závidí a může dojít ke krádeži.
Ředitelka je opravdu ráda, že se škola do adopce zapojila. „Nikdo z nás netušil, že tak málo peněz udělá takovou službu. Když dlouho nepsal, báli jsme se. Poslal ale fotografie a vypadá šťastně“ říká.


V letošním roce se do adopce na dálku zapojila také ZŠ Edisonova v Teplicích. Od února podporuje desetiletou Dianu z Keni. Ve škole mají speciální nástěnku s informacemi o africké holčičce. A děti se o svou vzdálenou kamarádku opravdu zajímají. „Zatím jsme od koordinátorů nedostali zprávu,“ říká učitelka Dana Horáčková. Při hledání dětí na adopci zjistila, že takto adoptovaných dětí je poměrně dost. Velké množství jich však na své mecenáše stále čeká. Nabídka je opravdu velká. „Vybrali jsme si děvčátko z Keni, ale jsou tam děti například z Indie,“ vysvětluje Horáčková.

Zatím byla řeč o velkých školách, pro které není zas takový problém podporovat sedmi tisíci ročně dítě z chudé země. V menších školách to mnohdy tak dobře nejde. „S adopcí dítěte na dálku určitě do budoucna počítáme. Děti již s takovými nápady přišly,“ říká Soňa Kosová, ředitelka Základní školy v Dubí 2. Škola začala s adopcí zvířátek v ústecké ZOO. „Máme papouška a páva. Děti k tomu přistupují opravdu zodpovědně,“ dodává ředitelka. Určitě prý ale škola do budoucna také bude chtít podporovat nějaké dítě z chudé oblasti světa. Je to přece pro dobrou věc.