„Jsme tu jak dva psanci. Já a Astrid,“ ukazuje bývalý voják z povolání Jiří Večeřa na vlčáka, který čile štěká u boudy. Tady ve skleníku na kraji Chlumce u Ústí má teď muž rostlinné poklady z celého světa, které kultivoval na rozlehlé zahradě v Krupce. O tu možnost ale přišel. Už přes dva roky žije v provizoriu po studených ubytovnách. Zimu prý přežil jen díky kombinéze pro pilota. Skoro v 80 letech musel sám několikrát stěhovat osobní věci, zahradnické pomůcky, psí boudu i rostlinné sbírky.

Pan Jiří ve skleníku pěstuje orchideje, bromélie, citrusy, kaktusy i agáve. „Tady je zastoupený v podstatě celý svět. Jižní i Severní Amerika, Afrika…,“ ukazuje senior. Je to sbírka, nad níž by určitě kdejaké botanické zahrady nemávly rukou. „Ale pokud mně budou síly stačit, budu se o to chtít starat sám,“ je muž přesvědčený.

To může být náročné i proto, že do skleníku musí jezdit dvakrát denně mlžit. „Tady mám rotavátor, křovinořez, motorovou kosu a fiskars,“ ukazuje senior zahradnické náčiní. Dřív je užil na tři pole a sad s 50 stromy. Hospodařil skoro na dvou hektarech u vily v Krupce, která patřila jeho družce. Jednoho dne ale ona a její děti pana Večeřu postavili před hotovou věc, že dům prodají.

V ubytovně, kde bydlí, musel překračovat mrtvolu

Městský úřad muži potom prý nepomohl tak, jak měl. Nyní bydlí v holobytě na jedné ubytovně v Krupce. „Říkám tomu tady dům hrůzy,“ ukazuje muž s tím, že v místě to zapáchá a před pár týdny senior musel překračovat mrtvolu bezdomovce. „Vypil čtyři litry vína a bylo toho na něj moc,“ popisuje senior. Ani v bytě to není moc útulné. „Když sedím na záchodě a prší, jde mi to na záda,“ stěžuje si muž.

„Drží mě při životě akorát tyto obrazy,“ ukazuje senior na zeď na část majetku, který se mu podařilo zachránit. Pyšný je i na kombinézu pro pilota. Byla mu dobrá na varvažovské poště. To byla jen jedna jeho štace v posledních dvou letech. „Byly tam tři a půl stupně pod nulou. Kdybych tu kombinézu neměl, byl bych už dávno po smrti. Naštěstí jsem cvičil na přežití,“ poukazuje bývalý voják z povolání.

Jedeme se spolu podívat k domu v Krupce, který už patří jiným majitelům. Zahrada i sad jsou zanedbané. „Krvácí mi srdce. Tady zničili tři dřevité pivoňky, vykáceli meruňky, alpinia jsou zarostlá,“ nelíbí se muži a v albu reportérovi ukazuje fotky skalniček, skleníku i sadu, který tady měl. Loni během suchého roku velká část plodin uschla, rybičkám se vypařila voda.

První letošní úlovky z lesů na Teplicku.
FOTO: Už rostou! Houbaři nosí z lesů na Teplicku první letošní houby

Senior mě vede i do domovu pro seniory v Krupce, kde ho dříve úřad na čas ubytoval. Byla tam ale údajně pod linoleem i na zdech plíseň. Z topení prý kondenzovala voda, vládla tu až 90procentní vlhkost. Kvůli tomu přišel i o část sbírek. „Tam to nebylo k žití, chytl jsem zánět spojivek, středního ucha a nosohltanu,“ líčí muž, který dvakrát musel na operaci s očima a chytil i plíseň do nohou. Naštěstí je v péči vojenského lékaře.

Krátce přebýval i v dalším sociálním bydlení v Krupce, kde byl prý špatně seřízený alarm, a až pětkrát za den ho kvůli jeho bezdůvodnému houkání kontrolovala policie. Zažil i ubytování bez vody a elektriky. Stavujeme se také v parku Herty Lindnerové, kde vysázel tři kolonie rododendronů. „Pečoval jsem tady o to vzorně. Krvácí mi srdce, když vidím, jak je o květiny postaráno teď,“ říká senior.

Situací trpí i bývalá družka pana Jiřího

Bývalá družka pana Jiřího, které dům se zahradou patřil (její jméno vzhledem k citlivosti věci neuvádíme), nyní žije ve Slezsku. Už při seznámení počítala s tím, že dům se zahradou odkáže dětem. „Ekonomicky jsem domácnost vedla já, nechtěla jsem, aby si na něco v budoucnu činil nárok,“ říká seniorka. Připouští, že na zahradě dosáhl zajímavých výsledků.

Ale koníčku propadl až moc. „Ty kytky miloval tak, že chodil do skleníku po dvou hodinách přikládat na topení. V noci byl už tak unavený, že jsem ho musela budit. Vyskočil jedině, když jsem řekla, že mu zmrznou kytky,“ popisuje žena s tím, že kvůli zahradničení s ní muž nechodil nakonec ani mezi lidi.

Seniorka panu Jiřímu prý nabízela, ať si společně koupí byt nebo malý domek. Ať pracuje v nějaké botanické zahradě, kde by mohl své rostliny mít, ale neuspěla. Podle ženy mu šlo víc o zachování vlastní zahrady a rostlin, než o pokračování společného života. Muže milovala a tím, co se stalo, trpí podle jejích slov i ona.

Postarali jsme se o něj, tvrdí starosta s exstarostou

Problémy pana Večeři po vystěhování z prodaného domu družky se kryly s komunálními volbami v Krupce, v žádostech o pomoc v nouzi tak muž přišel do kontaktu ještě s exstarostou Zdeňkem Matoušem. Ten má prý čisté svědomí.

„Město mu dalo byt v nově postaveném pečovatelském domě na náměstí, kde bydlí i další senioři,“ říká Matouš. O plísni, která tam podle pana Večeři byla, prý exstarosta neví. „Vidím v tom hořkost pána z životní situace. Ale za sebe jsem udělal maximum toho, co mohu,“ tvrdí Matouš.

Koláž.
Sto let divadla v kraji bez paměti

Podobně to líčí současný starosta Jan Kuzma. „Pán má kde bydlet. Město, ačkoli nemusí, se o něj postaralo. Dostal jeden byt, kde byly problémy s plísní. To se mu nelíbilo, tak dostal druhý byt,“ říká Kuzma. Připouští, že nezná podmínky, jaké v tomto novém bytě panují.