Lidé se sešli v rámci demonstrativní výzvy Soboty pro sousedství. Koná se každých 14 dní. Akci pořádá Ústečan Jan Kvapil z Univerzity J. E. Purkyně, spolu s Klubem českoněmeckého partnerství, aby poukázali na těžké a nedůstojné životní situace, které s sebou uzavření hranic nese a které dopadají na desítky až stovky tisíc obyvatel hlavně v pohraničí. Nechtějí přitom zlehčovat pandemii ani zpochybňovat opatření v souvislosti s ní přijatá.

Většina míst setkání je podél česko - německé hranice, jedno bylo připraveno na hranici s Rakouskem a jedno na česko - polské hranici. Akci provází Výzva za svobodné sousedství, která vybízí autority, aby hranici otevřely.

„My, lidé, co žijeme po obou stranách pomyslné hranice, sousedé, přátelé a příbuzní z obou stran, víme, že hranice je jen slovo. Žijeme v jednom prostoru, v jedné krajině, sdílíme společné nebe, lesy, louky a cesty. Sdílíme vše živé, co v pohraniční krajině žije. Sdílíme i svá města a vesnice, obchody, řemeslné dílny, restaurace či hospody a společně s nimi i své životy. Pomáháme si při neštěstích, půjčujeme si hasiče, záchranné služby, policisty. Potkáváme se tak, jako se potkávají občané z různých čtvrtí velkoměst, jako jsou třeba Praha, Vídeň nebo Varšava,“ uvádí výzva, kterou podepsala řada osobností z Čech, Polska a Německa.

Jak viděl sobotní setkání na louce Žebrácký roh u hranic mezi Holzhau a Moldavou jeden z českých účastníků Michal Cuc?

„Neokázale dramatické bylo setkání sousedů na Žebráckém rohu, kam při rozběhnuté akci slunečného odpoledne přišel kázat někdo z české strany ohledně ukázněného přístupu v době nákazy koronavirem. Po ukončeném proslovu neznámého muže k nám přijely po cestě tři dodávky policejních vozidel, které jinak velmi poklidnou hranici s asi 20 účastníky přijeli ohlídat, aby zřejmě lidé nepřebíhali z jedné strany na druhou. Při odchodu by jeden ani nevěděl na jakou stranu se má vydat, když z české strany viděl takovou demonstraci ochránců veřejného pořádku. Přitom zde jde o jediné, zbytečně neprotahovat dobu uzavření hranic a otevřít místa, která jinak slouží minimálnímu příhraničnímu styku pro turismus a zřídkakdy i pro pohyb pracovníků mezi oběma zeměmi.“