Naprostá většina solárních panelů v Ústeckém kraji stojí na zemědělské půdě, v letech 2008 až 2010 ubývalo z půdního fondu v regionu měsíčně deset hektarů. Půda byla z fondu vyjmutá jen dočasně, až elektrárny doslouží, měla by sloužit dál svému původnímu účelu. "Pokud vysloužilé solární elektrárny jednou někdo zlikviduje a zmizí, je nutné zajistit také rekultivaci ploch, na nichž stály, a důkladně odstranit všechny části elektráren včetně nosných konstrukcí. Aby se mohla půda následně obdělávat, je potřeba ji do hloubky zorat a důkladně prohnojit," uvedl Veleba.

V Ústeckém kraji stojí solární elektrárny na 240 hektarech půdy. Jeden hektar půdy vynese podle Českého statistického úřadu průměrně pět tun pšenice a na výrobu jednoho klasického bochníku chleba se jí v pekárně spotřebuje půl kilogramu, uvedli zemědělci Spočítali tak, že půda ukrytá pod solárními panely by mohla ročně produkovat pšenici na 2,4 milionu bochníků. V Česku se jich za rok spotřebuje asi 350 milionů.

"Jako agrárníci samozřejmě nejsme nadšení z toho, že se místo potravin na zemědělské půdě 'pěstuje' dotovaná energie. Když už to tak ale je, chceme mít jistotu, že se půda bude dát pro pěstování využít alespoň do budoucna. Že ji solární elektrárny, které mohou zmizet stejně rychle, jako se objevily, nepoškodí," dodal Veleba.

Od 1. ledna letošního roku platí pro provozovatele solárních elektráren zákonná povinnost zajistit ekologickou likvidaci panelů, které dosloužily. "Jde o to, aby se suroviny z panelů maximálně znovu využily a aby panely ze zemědělské půdy zmizely," řekl bývalý předseda Energetického regulačního úřadu, který se podílel na přípravě zákona, Josef Fiřt.(čtk)