Kromě naší Země bychom dnes ve sluneční soustavě našli aktivní sopky už jen na Jupiterově měsíci Io. Možná jsou i na Venuši, ale o tom zatím není dost důkazů. V minulosti však vulkanická činnost formovala i povrch Merkuru, našeho Měsíce, Marsu, ale také třeba planetky Vesta dokud si tato tělesa udržela svůj zdroj vnitřního tepla. Když vyhasl, umlkly i sopky. Na Marsu se to stalo podle všeho docela nedávno. Před tak krátkou dobou, že ani nejsme schopni posoudit, jestli marsovské sopky jen odpočívají nebo zda vyhasly navždy.

Planeta Mars je po Zemi nejlépe prozkoumaným světem sluneční soustavy.

Planetolog Mgr. Petr Brož, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, provede všechny zájemce o vesmír po stopách sopečné historie Marsu. „Podíváme se na různé druhy sopek, které na povrchu Marsu zanechaly důkazy o své existenci, na jejich stáří a také na jejich distribuci na povrchu rudé planety. Představíme si i největší sopku sluneční soustavy, gigantický Olympus Mons. Dozvíte se, jak mohl tolik vyrůst, a zauvažujeme nad otázkou, jestli je marsovskému vulkanismu opravdu definitivní konec," říká koordinátor Café Nobel Frederik Velinský.

Přednáška planetologa Petra Brože začne 17. září na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích jako obvykle v 18:00 hodin. (jš)