Jana a Miluška Dvořákovi. Dvě sestry z Teplic, které od sebe dělí dva roky života. Mnohem větší rozestup ale mezi nimi čítá počet prospaných hodin. Zatímco 34letá Jana dokáže strávit v posteli 13 hodin v kuse, mladší Miluška patří k nespavcům. „Usnu rychle, ale po třech hodinách mám vyspáno. Začnu se v peřinách převracet ze strany na stranu, civět v temné místnosti do stropu a očima popohánět ručičky na budíku,“ uvádí žena, která trpí poruchou spánku.

Značný rozdíl v počtu naspaných hodin přes noc se projevuje u obou v pracovním nasazení. Zatímco Jana chodí do práce odpočatá, její mladší sestra se musí někdy hodně přemáhat, aby se za pracovním stolem v roli úřednice soustředila. „Vím, že jsem unavená. Proč ale neprospím celou noc, nevím. Co bych za to dala,“ říká.

U lékaře se svým problémem zatím nebyla. „Stále si říkám, že se to musí přeci zlomit. Kupuji si různé čaje, nijak to ale nezabírá,“ dodává smutně.

Policie. Ilustrační foto.
Policisté na Teplicku kontrolovali řidiče i chodce, rozdali pokuty za 4400 korun

Problémy s náměsíčností

Samostatnou kategorií mezi lidmi s poruchami spánku jsou náměsíční. Ani v tomto ohledu nepatří teplický okres k výjimkám, kde by tací nebyli. Jednoho má doma paní Ludmila. Aby se mu kolegové v práci nesmáli, nechce raději prozradit své příjmení. Historek z nočního života u nich doma má prý celou řadu. K nejčastějším patří moment, kdy si její manžel chodí v noci z postele sednout na sedačku do obývacího pokoje, aniž by si zapnul televizi.

„Sedí tam jen tak a prostě kouká do blba. Když tam za ním přijdu, rozsvítím a promluvím na něj, lekne se, kde je,“ líčí seniorka z Teplic. „Zatím mi nechodí do ledničky, to bych na ni pak musela dát zámek,“ snaží se trochu odlehčit vyprávění o svém náměsíčném partnerovi. O tom, že by problém řešili s lékaři, starší manželé neuvažovali.

Přitom dobrý spánek je pro člověka zcela zásadní. Odpočívají při něm nejen svaly, ale i mozek, zpomalí se dýchání, sníží se tělesná teplota a krevní tlak. Podle spánkové laboratoře Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně lidé stráví ve spánku až jednu třetinu života. Patří mezi základní lidské potřeby stejně jako jídlo a pití a zásadně ovlivňuje celkové zdraví člověka. S krátkodobou poruchou spánku se alespoň jedenkrát za život setkal skoro každý, chronicky jí trpí 15 až 30 procent populace.

Cvičení vojáků v Mikulově v Krušných horách
FOTO: Lyže, mačky, cepíny. Vojáci cvičili na sněhu v Mikulově

Protipólem těch, kteří prospí celou noc, jsou workoholici. K těm před lety patřila také Lenka Procházková. „Skoro jsem tehdy zkolabovala,“ vzpomíná na dobu před šesti lety čtyřicetiletá žena. Jako manažerka malé firmy se musela hodně otáčet. Aby vůbec všechno stihla, sedávala u počítače dlouho do noci. Děti dirigovala hlavně přes telefon a o víkendech se starala o nemohoucí rodiče. „Na spánek jsem neměla vůbec čas. Do postele jsem se dostala tak na pět hodin denně, víc ne,“ vypráví žena. Takto to prý táhla několik let. Až se ozvalo její zdraví a Lenka musela zvolnit.

Rizika pro nespavce

„Dlouhodobá spánková deprivace se neobejde bez následků,“ připomíná neurolog Karel Šonka. Pokud podle něj lidé spí méně než sedm hodin denně, začne se jim zhoršovat paměť. Zvyšuje se riziko kardiovaskulárních chorob a zpomaluje se endokrinní systém. Lidé snáze onemocní cukrovkou nebo poruchami štítné žlázy,“ doplňuje odborník.

Krmelec. Ilustrační snímek.
Myslivci v regionu varují: Zbytkem vánočního pečiva zvěři v lese spíše ublížíte