VELIKONOCE – SVÁTKY JARA

Velikonoce – svátky jara, jsou pro mnohé z nás svátky radostnější než Vánoce. Velikonoce dají totiž člověku mnohem méně „zabrat“, nejsou tak náročné pracovně ani finančně. A pro věřící křesťany jsou svátky velikonoční dokonce vrcholným křesťanským svátkem, neboť oslavují den, kdy Kristus vstal z mrtvých, a od této legendární události se vlastně odvíjejí dějiny celé křesťanské víry. Ale ať už jsme křesťansky založení více nebo méně, určitě jsou Velikonoce pro každého z nás symbolem probouzejícího se jara, příslibem nového života, nového léta a každopádně začátkem příjemnější části roku.

Pracovníci Informačního turistického centra Osek připravili na uplynulé dva víkendy v areálu cisterciáckého kláštera nejen tradiční velikonoční výstavu, v níž ožily krásné tradice malování kraslic, pletení pomlázek a pečení velikonočních koláčů a nádivky, ale také sepsali zajímavosti týkající se Velikonoc včetně toho, jak vypadala tradiční velikonoční kuchyně:

Datum Velikonoc:
Velikonoce jsou svátkem pohyblivým. Koncil niceský (r. 325) určil po delším sporu datum konání Velikonoc na první neděli po prvním jarním úplňku. Dodnes se ale vážně diskutuje o stanovení pevného data Velikonoc.
A datum letošních Velikonoc?
2009:
Velikonoční neděle 12. dubna
Velikonoční pondělí 13. dubna
2010:
Velikonoční neděle 4. dubna
Velikonoční pondělí 5. dubna

Pašijový týden – poslední týden před Velikonocemi.
Modré pondělí, Žluté úterý – v tyto dny se ve všech domácnostech uklízelo.
Škaredá středa – tento den se nesměl nikdo na nikoho mračit, aby se nemračil po celý rok.

Velikonoční třídenní:
Zelený čtvrtek – lidé mají sníst alespoň jedno zelené jablko.
Velký pátek – je to den největšího půstu, v tento den se nesmělo nic půjčovat z jiných domácností, protože tyto předměty mohly být očarované, nesmělo se prát prádlo, protože by se pralo v Kristově krvi, věřilo se, že na velmi krátkou dobu se na Velký pátek otevírá země a vydává své poklady a bylo zakázáno hýbat se zemí (orat, kopat, sázet apod.)
Bílá sobota - Vzkříšení tzn. že z Božího hrobu se vyzvedne monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova socha nebo obraz a vrací se zpět na hlavní oltář, dříve byly tyto insignie neseny ve slavnostním průvodu celou vesnicí, světí se oheň před kostelem a zapaluje se Paškál – velká velikonoční svíce a pomocí ní se oheň přenáší do kostela.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) – den zmrtvýchvstání Ježíše Krista, vrcholí velikonoční svátky, končí půst.
Velikonoční pondělí – lidový svátek známý už ve 14. století, chlapci a muži šlehali děvčata a ženy svazkem živých proutků nebo svazkem spletených proutků – pomlázkou. Pruty měly životadárnou, omlazující a uzdravující sílu, která takto přecházela na člověka. Každá dívka platila za „omlazení, svěžest, zdraví a krásu malovaným vajíčkem – kraslicí, nebo stužkou uvázanou na pomlázku.

Velikonoční kuchyně: především různé druhy pečiva jako jidáše a mazance, nejdůležitější byla vejce.
Zelený čtvrtek:
Hrachová polévka s praženou žemlí, špenát s pečenými vejci nebo teplé jidášky s medem.
Velký pátek:
Bramborová polévka houbová, tvarohové knedlíky s vařeným sušeným ovocem.
Bílá sobota:
Polévka z kozlečího mozečku a pražené krupice, drobty z kůzlete s dušenou rýží.
Neděle velikonoční:
Polévka hovězí s vaječným svítkem, pečený kozlečí zadek s napodobenými drobnými brambůrky.
Pondělí velikonoční:
Bílá polévka z prolisované zeleniny s praženou žemlí, vepřová pečeně s houskovým knedlíkem a dušeným zelím.

VELIKONOČNÍ RECEPTY

JIDÁŠE
Potřebujeme: 500 g polohrubé mouky, 100 g tuku, 50 g cukru, 1/4 litru mléka, 1 kostka droždí, 1 vanilkový cukr, 2 vejce, špetka soli, 1 lžíce cukru, rozinky, mandle
Postup přípravy: Připravíme kvásek (200 ml vlažného mléka, rozdrobené droždí, lžíce cukru). Do mísy dáme mouku, rozehřátý tuk, cukr, žloutky a kvásek. Vařečkou vypracujeme vláčné těsto a přidáme rozinky nebo mandle. Necháme kynout.
Vykrajujeme kousky těsta, rukou uděláme válečky a stáčíme do tvarů. Potřeme bílky a pečeme v troubě do růžova. Při podávání mažeme medem.

MAZANEC
Potřebujeme: 700 g hladké mouky, 0,5 l mléka, 70 g cukru, 30 g kvasnic, 100 g másla, 1 ks vejce sůl, vanilka, citrónová kůra, mandle, vejce na potření, rozinky
Postup přpravy: V mouce si uděláme důlek a dáme do něj kvasnice, posypeme lehce cukrem, zalijeme trochou mléka a zamícháme. Necháme kvásek v teple vykvasit. Pak přidáme ostatní ingredience a vypracujeme tuhé těsto. Těsto necháme opět v teple vykynout. Pak těsto rozdělíme na 2 díly, ze kterých vytvarujeme bochánky, necháme vykynout. Na každém z nich uděláme kuchyňským nožem kříž, potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme nasekanými mandlemi a pečeme do zlatova . Zda je mazanec pečený uvnitř, zjistíme špejlí.

BERÁNEK
Potřebujeme: 250 g moučkového cukru, 5 žloutků, 1 vanilkový cukr, kůra i šťáva z 1/2 citronu, 300 g polohrubé mouky, 1 hořká mandle, 5 bílků, tuk a strouhanka na formu.
Postup přípravy: Cukr, žloutky, vanilkový cukr a strouhanou citronovou kůru třeme do pěny. Přidáme strouhanou hořkou mandlí, citronovou šťávu, tuhý sníh a mouku. Promícháme a nalijeme do dobře vymaštěné a strouhankou vysypané formy. Pečeme ve středně teplé formě dorůžova. Upečeného beránka vyklopíme a nazdobíme. Velikonočního beránka můžeme také polít bílkovou polevou.

BERÁNEK Z NASTAVOVANÉHO PIŠKOTU
Potřebujeme:
4 žloutky, 4 lžíce horké vody, 120 g moučkového cukru, 4 bílky, 4 lžíce studené vody, ještě 80 g moučkového cukru, citronová kůra, 1/4 prášku do pečiva, 200 g hr. mouky
Příprava:
Šleháme žloutky a slabým pramínkem přidáváme horkou vodu. Pak zašleháme cukr. Z bílků ušleháme tuhý sníh spolu se studenou vodou. Přidáme zbylý cukr a opatrně zamícháme. Přidáme kůru. Spojíme bílky se žloutkovou směsí a postupně zamícháme mouku s práškem do pečiva.
Upečeného beránka pocukrujeme, nebo polijeme polevou, nebo nazdobíme vařeným sněhem s cukrem. Oči se udělají kapkou čokolády nebo rozinkami, lze zapíchnout hřebíčky. Nakonec mu uvážeme mašli.