Jsou chytří a husté peří jim slouží jako brnění. Jejich hejna denně spořádají tuny ryb. Řeč je o kormoránech velkých, kterým rybáři přezdívají černá smrt. A to z prostého důvodu: vyjídají jim nové násady.

Od 1. listopadu se těmto ptačím predátorům má dýchat o něco složitěji. Vláda totiž vydala usnesení, podle kterého bude stát vyplácet myslivcům 500 korun za každého zastřeleného kormorána.

Kormoráni cestují na zimu ze severní Evropy na jih. Od 90. let minulého století ale zůstávají na půl cesty v Česku, kde jim vyhovují teplotní podmínky. Den co den přitom každý kormorán sežere až půl kila rybího masa.

„Problém pro nás nastává především v zimních měsících, kdy přilétají desítky tisíc těchto rybožravých predátorů. Ve chvíli, kdy zamrznou rybníky, se ptáci stáhnou na nezamrzlé úseky řek a tam působí škody,“ řekl mluvčí Severočeského územního svazu Českého rybářského svazu Jan Skalský.

Decimují hlavně pstruhové revíry, jako například Ohři pod přehradou Nechranice. Potravou kormoránů jsou tam hlavně pstruzi a lipani, škody jdou do stovek tisíc korun.

„S oblibou ale loví i v revírech, jako je Bílina či mimopstruhová část Ohře. Tam likvidují druhy, jakými je parma, ostroretka či podoustev. Právě tuto skupinu ryb pro nás není tak jednoduché uměle reprodukovat,“ dodal Skalský.

Zatímco ještě do roku 2013 byli tito ptáci chráněni a škody rybářům kompenzovalo ministerstvo životního prostředí, dnes mají jedinou možnost. Bránit se proti jejich náletům s puškou v ruce.

„Například na Barboře v Duchcově, kde tento dravec loví ryby, kdy se mu zachce, střílet nemůžeme, protože rybník se nachází v blízkosti rodinných domů. Používáme různé plašiče, ale kormoráni jsou už proti nim imunní,“ sdělil myslivec a předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Duchcově Vladimír Cholenský.

Zastřelit kormorána není podle něj tak jednoduché. „Oni jsou docela mazaní. Broky mají nějaký dostřel a pokud se ptáci pohybují sto a více metrů od břehu, tak mají vyhráno. Navíc jejich peří je tak husté, že funguje jako brnění. Aby ho člověk ulovil, tak musí být blízko a být přesný,“ podotkl Cholenský.

Regulovat tyto ptáky by měla pomoci finanční motivace od státu. Ten nově nabízí myslivcům 500 korun za každý zobák kormorána. „Je to polovičaté řešení. Dříve stát dával kompenzace podle velikosti vodní plochy, kolik tam hnízdilo ptáků. Ale docela se to zneužívalo, tak to skončilo. Teď přišel s touto variantou. Asi je to lepší než nic,“ pronesl Cholenský.

Úplně nadšení z odměny pro lovce nejsou ani ochránci přírody. „Kormorán se nemůže živit něčím jiným, než jsou ryby, je to jeho přirozenost. Střílení není řešením, byť chápeme, že nějaká regulace má své opodstatnění,“ řekl Petr Lumpe, předseda severočeské pobočky České společnosti ornitologické.

Ideální by podle Lumpeho bylo přimět k reakci státy, kde tito opeřenci hnízdí. „Jde především o Polsko a Bělorusko. Z těchto zemí k nám přilétají tisícičlenná hejna, která pak pokračují dál na jih. I když tady vystřílíte celé hejno, tak se k vám za rok vrátí jiné,“ dodal Lumpe.