Informace o tom, že dostavbu už tak problematické dálnice ztěžují i nejasné vlastnické poměry, dlouho jen prosakovaly a naplno se o nich začalo hovořit až v červnu. To už se prý ale rýsovalo řešení. „Problém byl v tom, že majitelem pozemků byl statek Dubice, který ovšem mezitím zanikl,“ řekl ČTK vedoucí lovosického stavebního úřadu Petr Soldon. Záhy navíc zanikl i další majitel pozemků, kterým byl statek z Libouchce, a tak pozemky pro ŘSD nakonec získal úřad pro zastupování státu.

„Předmětem smlouvy bylo celkem 23 pozemků o celkové výměře 25.503 metrů čtverečních, které se nacházejí v katastrálním území Stadice. Pozemky jsou zastavěny stavbou dálničního přivaděče dálnice D8 Řehlovice – Trmice a současně jsou dotčeny stavbou dálnice D8 v úseku Lovosice – Řehlovice,“ uvedl Hurt. Jednalo se podle něj o poměrně složitý právní proces, hodnota pozemků se pohybuje okolo 2,8 milionu korun.

Soldon připustil, že nevyjasněné vlastnické vztahy mohly dostavbu výrazně zkomplikovat. „Pro dostavbu to mohl být skutečně velký problém, který by ztížil vydávání dalších stavebních povolení,“ řekl ČTK. I díky řešení je podle něj stále pravděpodobné, že jeho úřad vydá všechna nutná stavební povolení pro dostavbu D8 do konce srpna. „Ale pořád bude záviset i na ekolozích, zda a jak jej budou napadat,“ dodal.

Dostavbu asi 16,4 kilometru dálnice poslední dobou komplikují nejvíc právě administrativní průtahy, navíc násobené soudními spory mezi státem a ekologickými organizacemi. Těch se stále vede okolo 15. Hlavní balík stavebních povolení, o nichž nyní stavební úřad znovu rozhoduje, zahrnuje kompletní šestikilometrový úsek od křižovatky Řehlovice k tunelu Radejčín.

Dálnice D8 by měla spojit Prahu s podkrušnohorskou aglomerací a Saskem. O její trasu přes České středohoří se ale vedou už od 90. let spory, v nichž v minulosti daly soudy několikrát zapravdu aktivistům. Mezitím automobilová doprava do severní poloviny Německa zhoustla natolik, že po obou objízdných trasách přes Ústí nad Labem a Teplice jezdí přes 10.000 aut denně. Obyvatelé obcí, jimiž náhradní trasy prochází, proto většinou nemohou ekologům přijít na jméno. (ČTK)