Šraga rovná se FK Teplice? Přestože na soupisce prvoligových fotbalových „sklářů“ tohle příjmení nenajdete, k žluto-modrému klubu patří. David, nyní hráč Litoměřicka, před lety v áčku bojoval v přípravě o ligu, jeho bratranec Štefan je manažerem i hráčem esportové sekce Teplic. Díky němu patří Stínadelští v hraní fotbalu na konzoli PlayStation (gamingu) mezi tři nejlepší týmy v republice. „Hrál jsem samozřejmě i opravdový fotbal, ale byl jsem kopyto. Proto teď hraju na plejku,“ usmívá se Štefan Šraga, který je na propojení fotbalu a gamingu neskutečně hrdý.

Co jsem o vás četl na internetu, tak to berete hodně vážně.
Narodil jsem se tu a i když se v lize nedaří, tak to srdíčko je pořád žluto-modré. Měl jsem nabídky odjinud, ale Teplice jsou srdcovka. Co se gamingu týče, tak jsem opravdu pyšný na to, že jsme byli po Spartě druzí, kdo ho dokázal propojit s fotbalem. Vyhráli jsme spoustu turnajů, zařadili jsme se mezi TOP 3 týmy u nás.

Určitě jste jako kluk hrál fotbal. Proč jste to v něm nedotáhl vysoko jako váš bratranec David?
Byl jsem kopyto, tak asi proto hraju na plejku, ne? (smích) Hrál jsem ho od mala, ale abych hrál za nějaký klub, to ne. Já byl vždycky spíš na to hraní na plejku, od fotbalu tu byl David.

A ví o vašem esportovém týmu i hráči teplického áčka?
Hned na začátku jsem se seznámil s Patrikem Žitným. Stali se z nás velí kamarádi. Zajdeme spolu na oběd, kávu. A taky spolu hrajeme různé hry na plejku, radím mu. Byl dokonce na různých turnajích, které byly pro fotbalisty. Vedl si dobře!

Je Patrik vašim fotbalovým vzorem?
Je ještě mládě, sorry, Žito. (smích) V Teplicích je legenda Pavel Verbíř a taky Admir Ljevaković. Třetí srdcař je pro mě Vondy čili Tomáš Vondrášek. A z dalších hráčů mimo Teplice mám rád třeba Neymara a Dybalu.

Na PlayStationu hrajete fotbalovou hru FIFA. Teplice v ní ale nejsou.
No, to mě skutečně hodně mrzí! Hlavně z esportového hlediska. Ten znak a dres by byly ve FIFA nádherné. Ale věřím, že do dvou let tam díky esportu budou. Uděláme pro to maximum. Jinak tedy hraji za Arsenal. A přestaňte se smát. (smích) Jasan, v reálném fotbalu se mu nedaří a vím, že se nějaké trofeje od něj dočkám až v důchodu. Ale fandit se musí i ve zlých časech!

Jak dlouho se vlastně věnujete gamingu?
Aktivně kolem sedmi let, pasivně o dost déle. Celou střední školu jsem strávil hraním hry World of Warcraft, byl jsem v tom dobrej. Poslední dva tři roky se věnuji esportu. Dokonce jsem založil svoji organizaci Nessus Gaming, která se dokázala za rok dostat na naší scéně mezi tři nejlepší ve hře FIFA. Velkým úspěchem byl i přestup našeho hráče do Sampi, který vlastní Kuba Jankto, známý fotbalista a vášnivý hráč na plejku. Taky jsem spolumajitel herní organizace Team Universe, která patří mezi špičku ve hrách CS:GO a PUBG.

Pojďme k fotbalu na FIFA. Jak to probíhá? Sejdete se v jedné místnosti, nebo hrajete z domova?
Jsou dva typy turnajů. První jsou offline - to se jede na dané místo, kde se turnaje hrajou na stage, hráli jsme dokonce i na drážďanském stadionu, v halách a tak podobně. Pak jsou online turnaje. Ty hrajete z domova.

Máte radši, když jste se soupeřem v jedné místnosti?
Já už moc nehraju, nemám totiž na hraní vůbec čas. Spíš se starám o svoje kluky v týmu, tak toto neřeším. Ale když hraju, mám rád svůj klídeček.

A máte z hraní nějaké kuriózní příhody?
Myslíte třeba to, když hrajete online a přítelkyně provokuje? (smích) To je jednoduché: musí se jí vysvětlit, že ta hra se prostě nedá pauznout. (smích)

Házíte ovladačem, když se nedaří?
Třeba po přítelkyni? Ne, ta mě plně podporuje, to je pro mě nejdůležitější. Jinak ovladače u mě dřív lítaly hodně, ale teď jak už nemám moc času hrát a spíš se jen starám o organizaci, tak to tolik nehrotím. Ono vlastnit dvě esportové organizace a do toho pracovat v herním retailu jako markeťák zabere hodně času. Potřeboval bych, aby měl den 40 hodin.

Esport je na vzestupu, v době koronavirové se o něm hodně psalo. Takže ten vir mu vlastně pomohl, že?
Esport je raketově na vzestupu i bez něj. Přerostlo to pomalu hudební i filmový trh, každým rokem to jde výš a výš. V zahraničí se hraje o stovky milionů. Při karanténě se ukázalo, že esport je budoucnost. Ne nadarmo se už bere jako povolání a celkově sport.

Dokonce se hovoří o tom, že by esport mohl být na olympiádě, naopak některé tradiční sporty se musí bát, že z ní budou vyškrtnuty. Má podle vás být esport na olympiádě na úkor tradičních sportů?
Esport a olympiáda je aktuálně hodně probírané téma. Za mě už hraní her není jen koníček, ale i práce. Média to vnímají a herní průmysl roste každým rokem rapidně. Vyprodané stadiony, haly, dokonce nyní esportová organizace Fnatic navázala spolupráci se značkou Gucci. To je jen důkaz toho, jak je gaming a esport silný. Mně osobně by se esport na olympiádě líbil, ale netlačím na to. Chápu, že sportovce, kteří do toho dají spoustu svého úsilí, tohle musí štvát. Ruku na srdce, esport je náročný spíše psychicky než fyzicky.

Kontroverzní je i to, že gaming místo aktivního sportování poutá děti na gauč. Nemáte někdy pocit, že by větším přínosem vašeho počínání bylo, kdybyste se stal trenérem či pomocníkem ve sportovním klubu a věnoval se dětem?
Pokud bych dostal nějakou možnost ještě více se podílet na aktivitách klubu, kdyby to šlo nějak chytře propojit, tak bych velice rád pomohl. Zapojuji se i do každé charitativní akce, kde klub pomáhá.

Štefan Šraga
• Je manažerem i hráčem esportové sekce Teplic. Díky němu patří Stínadelští v hraní fotbalu na PlayStationu (gamingu) mezi tři nejlepší týmy v republice.
• Celou střední strávil hraním hry World of Warcraft a byl v tom prý dobrý.
• Založil svoji organizaci Nessus Gaming a je spolumajitelem herní organizace Team Universe.