„Povinné jsou také pro sextány i septimány (2. a 3. ročník SŠ). Podomácku přezdívané „malé maturity“, ve školní dokumentaci oficiálně zavedené jako utilitární zkoušky NOSCE TE IPSUM - POZNEJ SAMA SEBE. Vedou k porovnání znalostí mezi žáky a systematické přípravě k úspěšnému složení maturitní zkoušky,“ říká ředitelka dubského gymnázia Jaroslava Turková.

Maturita nanečisto

Vše probíhá podle podmínek organizace maturitní zkoušky. V letošním roce poprvé i podle její připravované státní části. „V průběhu svého studia si tak mohou studenti třikrát vyzkoušet de facto maturitu nanečisto. Porovnat své znalosti a dovednosti s ostatními, co všechno obnáší příprava na souhrnnou písemnou i ústní zkoušku za delší než roční studijní období, jak probíhá losování otázek, příprava na „potítku“, jak se mají při zkouškách chovat apod.“ dodala Turková.

Na vlastní kůži si tak studenti vyzkouší, co s nimi může udělat i tréma. A jak při takové situaci postupovat. „Zkoušky jsou nástrojem měření učebních výsledků v uzlových bodech docházky na víceletém gymnáziu. Žáci nemají od primy do maturity v podstatě jinou zpětnou vazbu, srovnání a motivaci, než jsou výsledné známky na vysvědčení. I proto jsou zkoušky uprostřed studia přínosem. Žáci kvarty mají tři povinné předměty (český a cizí jazyk, matematika). Utilitární zkouška vychází z nových požadavků státní maturitní zkoušky. Má povinnou písemnou i ústní část. Klasifikaci za daný předmět schvaluje zkušební komise hlasováním,“ sdělila ředitelka gymnázia J. A. Komenského.

Studenti hodnotí malé maturity

Poslední den v únoru ke svým prvním zkouškám před zkušební komisi nastoupili studen ti kvarty nižšího stupně víceletého gymnázia (9. ročník základního vzdělávání).
V anonymní anketě pak zkoušky zhodnotili jako obrovskou zkušenost, sami vypsali oblasti, které jim dělaly problémy (60 % gramatika, 20 % správně se vyjádřit, 10 % nedostatek slovní zásoby, 10 % reagovat na otázky zkoušející).

Studenti dubského gymnázia hodnotí „malé maturity“ kladně, ale úplně nadšení z nich taky nejsou. Důvod je jasný – musí se na ně učit. „I v tomto roce vyhodnotili studenti jako největší problém nervozitu u zkoušek. Asi všichni známe situace, kdy si zkoušený na potítku bezprostředně nevybaví odpovědi na vylosovanou otázku. Strach ze selhání pak spustí lavinu dalšího zmatkování a neschopnosti přemýšlet, které končí slovy: Měl jsem okno. Bohužel z praxe známe případy, kdy i velmi dobří studenti zátěžovou situaci nezvládli. A protože štěstí přeje připraveným, je dobré si vyzkoušet všechny faktory, ovlivňující výsledek maturity. Pro studenty je to zkušenost, kterou jinde nenajdou,“ shrnula Turková. (kos)

Ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman: Jsem pro zkoušky

V čem vidíte přínos „malých maturit“?
Je přirozené, aby na konci každého vzdělávacího cyklu bylo ověřeno, zda se podařilo naplnit cíle, které byly pro daný stupeň stanoveny. Takové ověření může pak být zdrojem zpětné vazby pro žáky, jejich rodiče, učitele, vedení škol i zřizovatele škol a MŠMT. Se zavedením zkoušek v 5. a 9. třídě tedy souhlasím.
Mají něco společného „velké“ maturity a „malé“ maturity?
Obdobný je jen cíl ověřit výsledky na konci daného stupně vzdělávání. U maturit pak ale přistupují ještě další cíle: stanovení celostátního standardu úplného středního vzdělání a poskytnutí vodítka vysokým školám pro přijímání uchazečů o studium.
U vás malé maturity probíhají?
Neprobíhají. Žáci kvart jsou však podrobováni testům zjišťujícím úroveň dosažení kompetencí stanovených v našem školním vzdělávacím programu. Testy ale nemají charakter souborné zkoušky a od ministerstvem plánované podoby jsou zřejmě dost daleko.