Není náplavou z města, jak to občas na vsích bývá. Od narození bydlí v Mukově, což je jedna z místních části obce Hrobčice. Rodina měla větší hospodářství se zvířaty, takže budoucí starostka si pěstovala vztah k venkovu odmalička. Slepice, králíci, husy, kachny, ovce, prasata, záhumenky, seno, řípa… Nic vesnického jí nebylo cizí. Po základce vystudovala zemědělku v Žatci a v Teplicích absolvovala nástavbové studium ekonomie. Jedenáct let pracovala ve finančnictví a zároveň pronikla do světa dotací, k čemuž ji dovedl tatínek zemědělec.

Když loni v létě slavnostně otevírala zrekonstruovaný zámek v Mirošovicích, měla slzy v očích. Stovky lidí kolem ní žasly, protože z ruiny historické budovy se stala výstavní kulturní památka.

Zdroj: Martin Vokurka

Starostka Jana Syslová, za podpory místostarostky Jany Čapkové a dalších patriotů, sehnala tolik potřebné peníze na dosud největší realizovaný projekt, jenž letos vstoupí do konečné fáze.

Obec po zkušebním provozu chystá vyhlášení výběrových řízení na pronájem reprezentativních místností v zámku, které mají sloužit jako sídla firem, spolků či služeb. Uvnitř je i sál se zázemím pro restauraci či kavárnu. „Když tam bude dobrá gastronomie, tak přiláká lidi i ze širšího okolí. To by se nám hodně líbilo. Výhodou je velká parkovací plocha u zámku,“ uvedla starostka.

Milníkem v kariéře Jany Syslové byla mateřská

Až s dětmi si do hloubky uvědomila, že rodná vesnice zamrzla v čase. „Neměly jsme kam jít. Nebyla tu žádná lavička, natož dětské hřiště. A všechno bylo hrozně zarostlé a zdevastované. Začala jsem se stydět za místo, odkud jsem, což bylo hrozné, protože moji rodiče mě vedli k lásce ke své obci,“ zavzpomínala starostka na období procitnutí.

Jana Syslová
* Je starostkou obce Hrobčice, kandidovala za STaN - Za obec krásnější. V lednu jí bylo 50 let.
* Absolvovala Střední zemědělskou školu v Žatci a pomaturitní studium na Obchodní akademii v Teplicích. Jedenáct let pracovala ve finančnictví.
* Po odchodu na mateřskou dovolenou založila občanské sdružení na záchranu kostela v Mukově a začala se zvelebováním místních památek a veřejného prostranství.

Podobné pocity zneklidňovaly v devadesátkách patrioty v celých severozápadních Čechách, když zjistili, jak vesnice v oblastech poškozených uhelným průmyslem a poválečným vysídlováním zaostávají za venkovem na Západě. I maminka z Mukova to chtěla změnit. Začala se pídit po tom, proč veřejná prostranství a kulturní památky v jejím okolí chátrají. Upozorňovala na to místní samosprávu i církev, ale věci se nelepšily. Chyběly peníze i vůle. Janě Syslové to vadilo a chtěla se angažovat.

Věřila dotacím a spolupráci. Proto s lidmi podobného smýšlení založila v roce 2006 občanské sdružení na záchranu barokního kostela v Mukově. Sdružení si kostel v havarijním stavu vzalo do výpůjčky a pak, s přispěním Česko-německého fondu budoucnosti a německých rodáků žijících v západní Evropě, prosadilo postupnou opravu chrámu v letech 2009 až 2013 za několik milionů korun z různých zdrojů. „Příprava byla dost náročná, ale byla jsem na mateřské se dvěma dětmi, a tak jsem měla spoustu času. Díky dotacím se nám nakonec podařilo opravit nejenom střechu kostela, ale skoro všechno,“ uvedla starostka. Tehdy to byl husarský kousek a začátek dosud nekončícího období společné obnovy Hrobčicka, která vzešla od místních obyvatel. V Mukově v roce 2009 vzniklo i dětské hřiště a ve stejném roce se na návsi opět objevila restaurovaná socha svatého Prokopa z roku 1737.

Komplex šestnácti bývalých obilných sil v Mirošovicích mizí při demolici.
Výrazný orientační bod končí. Bývalá obilná sila mizí z krajiny Teplicka

Janě Syslové o soše kdysi vyprávěl její dědeček. Znělo to tajemně. Socha byla jednou sražena splašeným volským povozem a pak znovu postavena. Po odsunu starousedlých Němců srazil světce záměrně traktorista a socha zmizela. Někdo ji údajně zakopal, a jiný zase vyhrabal. Nakonec byla zase fuč, prý hozena do jámy a zasypána. „Připadalo mi to jako pohádka,“ uvedla starostka, která se sdružením po soše pátrala a nakonec ji s pomocí pamětníků a obce našli a vykopali. Cesta k nálezu vedla opět přes německé partnery, které se podařilo zkontaktovat v době záchrany kostela prostřednictvím Brigity Janovské, koordinátorky česko-německého partnerství. V Německu totiž měli dobový snímek sochy, který pomohl při vytipování místa ukrytí. „Když jsem tu fotku uviděla, tak jsem si řekla, že sochu zkusíme najít a našli jsme ji. Takže z pohádky se stala skutečnost,“ řekla starostka.

Socha byla pod zeminou a stavební sutí v místě bývalé zemědělské váhy. Překvapení odborníci na památky se prý tehdy divili, že máma od malých dětí je tak zapálenou dobrovolnicí a že není starostkou. Janě Syslové to vrtalo hlavou a pak, povzbuzena dobrou reputací, v komunálních volbách v roce 2010 kandidovala, získala největší počet hlasů a stala se starostkou obce Hrobčice. Svou práci obhájila a nelituje, že do komunální politiky vstoupila. „Ty vesnice rozkvetly. Chce to péči a peníze. Ty se dají sehnat, ale dá to práci. Musíte mít k tomu dobrý tým podporovatelů v zastupitelstvu i na obecním úřadě. A pokud tohle všechno máte, tak se prostě dají dělat zázraky,“ uvedla Jana Syslová.

Nové atrakce na stezce skřítka Hrobčíka v Hrobčicích.
FOTO: Novou atrakcí na stezce skřítka Hrobčíka bude venkovský statek

Po obnově zámku v Mirošovicích je nyní největším obecním projektem postupná rekonstrukce areálu bývalé tvrze v Hrobčicích, kde má být v budoucnu například úřad, pošta a kulturní centrum. Obec řeší ve spolupráci s dalšími organizacemi i Radovesickou výsypku, která se má víc otevřít lidem. Názory na budoucí využití této rekultivované oblasti po těžbě uhlí nejsou jednotné. Starostka Hrobčic je zastáncem toho, aby na výsypce bylo víc zón pro různé aktivity a aby se z plánované klidové oblasti nevytlačovaly na okraj výsypky.

Podle Jany Syslové je třeba respektovat přítomnost vzácných druhů rostlin a živočichů, ale bývalé důlní území je také nutné resocializovat. Jedná se například o vytvoření zázemí pro rekreaci, kam budou lidé jezdit na víc dní, aby se v zóně vyplatilo provozovat ubytovací služby. Navazovalo by to i na snahy Hrobčicka rozvíjet vesnice, místní památky a společenský život. Starostku těší, že hodně rodin se na Hrobčicko přistěhovalo a opravilo staré domy. „Vesnice okamžitě jako celek lépe vypadá, i když se opraví třeba jen čelní strana domu, který byl dlouho prázdný,“ uvedla starostka. Někteří nově příchozí zakládají i malá hospodářství a chovají koně, což dřív nebylo tak běžné.

Obec Hrobčice. Leží v jižní části okresu Teplice v Ústeckém kraji. První zmínka o obci je z roku 1240. K obci patří vesnice (místní části) Červený Újezd, Chouč, Kučlín, Mirošovice, Mrzlice, Mukov, Razice a Tvrdín (vsi Dřínek, Hetov a Radovesice zanikly těžbou uhlí). Část území leží v Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Hrobčice mimo jiné podpořily vydání řady vlastivědných publikací a v roce 2015 se zasloužily o první české vydání knihy Ságy a povídky ze Středohoří a Krušnohoří – Povídky z Hradišťan, který byly do té doby známé jen v německém znění.

Zdroj: Martin Vokurka