Aktuálně střílí divoká zvířata v Africe, na svých facebookových stránkách se chlubí fotografiemi se zabitými antilopami, opicemi, lvem či buvolem.

Zatímco u některých lidí vzbuzuje obdiv, jiní jí nemohou přijít na jméno. Přes pět tisíc jejích odpůrců už také podepsalo petici, v níž požadují, aby Fialové zakázali vstup do Afriky a její stránku zrušili.

„Je opovrženíhodné a odporné oslavovat lovení a sadistické praktiky jako něco půvabného a žádoucího," uvádí v textu u petice její autorka Alice Susan Harding.

Michaela Fialová, mimo jiné také mistryně světa v kickboxu, je ale přesvědčená, že nedělá nic špatného. Naopak kritizuje velkochovy a jatka. Zvíře podle ní patří do přírody, kde si ho pak může sama ulovit. „Že někomu zaplatíte, aby zabil za vás, to je tedy hrdinství!" říká ironicky.

ROZHOVOR S RODAČKOU Z LITOMĚŘIC MICHAELOU FIALOVOU, KTERÁ SE VE SVĚTĚ PROSLAVILA LOVEM DIVOKÉ ZVĚŘE

„Lov je umění a tvrdá práce, kterou se ráda pochlubím"

Vyrůstala sama s otcem, který byl myslivec. Ráda trávila čas v přírodě, a když se k tomu ještě přidal adrenalin v podobě lovu divokého zvířete, byla spokojená. Své první zvíře ulovila už ve třinácti. České revíry jí ale postupně začaly být malé. Za nevšedními zážitky dnes jezdí především do Afriky, kde si ji můžete najmout i jako průvodkyni. Současně natáčí první řadu loveckého pořadu.

Někteří z vašich odpůrců přímo neodsuzují vaše aktivity, ale vadí jim pózování s mrtvými těly zvířat, okázalost, s jakou své trofeje vystavujete. Co si o tom myslíte?

Lov je umění a tvrdá práce. Leckdy riskujeme vlastní život, a pokud já či někdo, koho doprovázím, úspěšně uloví, mám z toho radost, tak ji ukážu! Lidé by měli spíš řešit sami sebe a to, čeho se na přírodě nevědomky dopouštějí. Setkala jsem se třeba s otázkou, proč zabíjím zebry. Takové krásné zvíře, na které se chodíme koukat do zoo. Zaprvé, zebra je v Africe něco jako u nás srna je všude a střílí se po ní i z helikoptér kvůli prodeji na maso. A za druhé, já zase nenávidím zoo. Když vidím zvířata, kterým byla pro naši zábavu odebrána svoboda, je mi do pláče.

Vedle toho často také kritizujete podmínky, v jakých jsou zvířata pro maso dnes chována.

Ano, mám veliký problém s akceptováním toho, jak se ke zvířatům chováme. Myslím, že lovem by se dal významně snížit počet zvířat týraných na farmách a zabíjených na jatkách. Maso si lze obstarat přímo z divočiny, a to všude na světě.

Na svých stránkách nabízíte také takzvané lovecké zájezdy. Jaký je o ně zájem?

Lovecké zájezdy nenabízím, nemám agenturu, zatím. Momentálně pracuji na své licenci, ke které potřebuji praxi. Je ale možné dostat přese mě kontakt na safari, které zájezdy pořádá, a mít mě jako doprovod. Zájezdy ale nejsou má priorita, můj cíl je být evropský lovecký „role model". Již teď pravidelně píšu pro lovecké magazíny v Evropě, USA, Austrálii. Začala jsem též natáčet první řadu loveckého dokumentu pro západní trh.