„Snažím se plazmatem měnit povrch polymerů," vysvětlila práci, s níž uspěla. Konkrétně se věnovala polystyrénu, který se využívá při tkáňovém inženýrství. Mění ho tak, aby se na něm snáze udržely buňky. „Polymer lze využít jako náhradu cév. Pokud ale dáte do těla jen polymer, zblázní se bílé krvinky. Ale když bude mít na povrchu vaše buňky, bude vše v pořádku," vysvětlila přínos své práce.

O práci nouze nebude

Nanotechnologii si zvolila po gymnáziu, kde ji bavila chemie, biologie a fyzika. „Navíc jde o obor, ve kterém nebude nouze o práci," tvrdí.

Změna vlastností polymerů je její bakalářská práce. Viděla ji před rokem v Akademii věd a zjistila, že se jí zabývá ústecká docentka Zdeňka Kolská.

V soutěži použila data, která získala během roku, do své bakalářské práce. „Myslím, že porotce zaujala hlavně moje prezentace," prohlásila Simona Lupínková.

Dalších šest let studia

Ve studiu nanotechnologie chce Simona Lupínková v Ústí pokračovat na magisterském a doktorandské studiu. Má proto před sebou ještě asi šest let ve škole.

V oboru nanotechnologií chce i pracovat. Údajně ji fascinuje především využití nanotechnologie v medicíně a to nejen v tkáních. „Používá se například při cíleném transportu léků do lidského organismu. Ale nanotechnologie má velmi velký záběr a lze ji využít v mnoha oborech," uvedla Simona Lupínková.