Zatímco ve východních Čechách se lidem kvůli letním dešťům vylily potoky až do domů, zahrádkáři v Ústeckém kraji nesměli z vyprahlých koryt brát vodu ani na zalévání. „V televizi ukazovali, jak všude vydatně prší a mně na zahradě usychala rajčata,“ kroutí hlavou nad paradoxní situací Miloš Hronek z Teplic.

Teplický okres patřil k těm, kde z celé republiky v teplé půlce roku pršelo nejméně. „Teplice mají nejmenší procento normálu srážek ve vegetačním období v roce 2020 ze všech okresů ČR. Jen 80 procent,“ konstatoval severočeský meteorolog Radek Tomšů.

Málo vláhy bylo přes léto i v dalších částech kraje. „Místní podzemní vody jsou tak stále silně podnormální,“ dodal. Zatímco jinde v republice se podle něj situace s vláhou výrazně zlepšila, pro Ústecký kraj to neplatí.

„Důkazem budiž zákazy odběru vody během července a srpna,“ poznamenal pracovník ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Lidé na Teplicku nesměli brát vodu na zalévání zahrad, hřišť a trávníků, ani na napouštění bazénů třeba z Maršovského potoka, Bouřlivce či Štrbického potoka. Podle Tomšů, který je zároveň předsedou oseckých zahrádkářů, přes léto vyschl Osecký potok. Zákazy odběrů povrchových vod platily kromě Teplicka například také na Chomutovsku či Ústecku.

To, že letošní situace s dešťovou vodou není po celé republice identická, potvrdil Pavel Zahradníček z portálu Intersucho. „Pokud vezmu aktuální situaci, tak to stejné opravdu v celé republice není. Nejméně půdní vláhy je nyní právě v Ústeckém kraji. Nejvíce letos pršelo na Moravě, kde je situace nejlepší,“ komentoval.

Jak budou v Česku vypadat nejbližší roky, lze podle něj předvídat jen stěží. „Klimatické modely vždy říkají tendenci například v dalších 20 či 30 letech. Ale jak bude v konkrétní rok, neumí předpovědět,“ uvedl odborník. Vzhledem k předpovědi o rostoucích teplotách vzduchu lze ale očekávat v budoucnosti převážně suché roky střídané těmi vlhčími. „Zároveň platí, že těch sušších variant bude více, protože i při normálním srážkovém roku bude vysušovat krajinu nadprůměrná teplota vzduchu,“ dodal Zahradníček.

Dlouhodobé tropy

Trochu chladnější letošní léto se velmi lišilo od těch předchozích, kdy panovaly dlouhodobé tropy. Ty byly hlavní příčinou sucha, docházelo při nich totiž k obrovským výparům. Zatímco letos bylo v Česku 31 tropických dní (přes 30 stupňů), v minulých letech to byl až dvojnásobek. Z historických dat vyplývá, že i přesto bylo letošní léto nadprůměrně teplé. Ale ne tolik jako přecházející léta od roku 2015.

Přírodní zdroje vody v Ústeckém kraji jsou pod neustálou kontrolou. „Stává se, že některé lokální podzemní zdroje pitné vody mění v průběhu času svoje parametry,“ uvedl mluvčího Severočeské vodárenské společnosti Mario Böhme. Pro případ krizových situací bude fungovat pracovní skupina, která by se stala do budoucna jednou z komisí Rady Ústeckého kraje. „Šlo by o poradní orgán, který přijímá doporučující stanoviska směrem k Radě Ústeckého kraje,“ vysvětlil mluvčí hejtmanství Martin Volf.