„Na opačné straně pólu byla soudružka Savová, která na nás řvala, že nás nechá zavřít, když jsme si dovolili hned 19.11.1989 zahájit stávku, sepsat petici a přesvědčit celou ekonomku, aby šli do toho s náma nástavbářema," popisuje tehdejší atmosféru.

„Druhý den jsem petici odvezl do Prahy (byli jsme první mimopražská střední škola, která stávkovala) a to se dozvěděl soudruh Váňa, okresní tajemník KSČ, a proto nás chtěl taky nechat zavřít," pokračuje ve vzpomínkách na listopad Pavel Folget.

„Ovšem symbol pádu komunismu pro mne vždy zůstane naše sundání srpu a kladiva před nádražím. Všichni jsme si vzali po jedné matce, ty ten hnus držely. Ještě tu rudou zrezlou mrchu mám schovanou," říká muž, který se po pětadvaceti letech  přišel tento týden podívat na Benešovo náměstí, kde byla uspořádána  malá vzpomínka na tehdejší dobu.

K historce se srpem a kladivem dodal, že byl tehdy velký problém sehnat velikostí odpovídající klíč na ty velké matky. Nakonec se ale podařilo a symbol komunismu ze záhonu před vlakovým nádražím padl. (pem)