Vždy obdivuji, jak se jejich tradice udržuje. Každý rok lidé znovu a znovu „hledají" Vánoce. Množství světel a světýlek, vánoční koledy a rozsvícené stromečky již od listopadu. Nákupní horečka, proudy aut na silnicích. Lidé opět hledají Vánoce.

Nevidím to jen negativně. Za tím vším vířením a neklidem vidím hledání lidského srdce. Hledání lásky, domova, pokoje a bezpečí. Jestli maminka shání dárek pro své děti, muž pro svou ženu, babička nebo děda pro vnoučky, není v tom také kus lásky?

Možná je toho všeho někdy příliš mnoho, snad jsou dárky zbytečně drahé, snad bychom jich mohli dávat méně a místo toho věnovat blízkým více času a pozornosti. Snaha udělat radost zde však je a je projevem lásky. A proto neodsuzuji, když vidím nákupní fronty. Věřím, že hlavní příčinou je „hledání" Vánoc.

Karikatura: Miroslav Šimáček

A tak moji milí spoluputovníci po cestách našeho krátkého pozemského života. Jsem rád, že přicházíte i do kostela P. Marie kostela se šikmou věží, a rádi se díváte na betlémy. Každý betlém připomíná: „Co by byly Vánoce bez Ježíška?" Bez Dítěte, které to všechno způsobilo? Kým bylo, že i po dvou tisíciletích slavíme jeho narození?

Odpověď nám poskytují evangelia, především Lukášovo. Čteme v něm:

„V té krajině nocovali pod širým nebem pastýři a střídali se na hlídce u svého stáda. Najednou u nich stál anděl Páně a sláva Páně se kolem nich rozzářila a padla na ně veliká bázeň. Anděl jim řekl: „ Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid: V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel to je Kristus Pán. To bude pro vás znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plének a položené v jeslích. A náhle bylo s andělem celé množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:

„Sláva na výsostech Bohu

a na zemi pokoj lidem, ve kterých má Bůh zalíbení."

Vánoce, milí přátelé, musíme objevit ve svém srdci. Jsou vhodným časem k tomu, abychom si položili základní otázky o lidském životě kdo jsem, kam směřuji, jaký je můj životní cíl a co v něm má skutečnou hodnotu?

Snad při pohledu na Betlém zaslechneme, jak nám napovídá: „ …tak Bůh miloval svět, že poslal svého jednorozeného Syna…"

Miroslav Šimáček, ústecký arciděkan