Na středu 5. července připadá Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, na čtvrtek 6. července pak Den upálení mistra Jana Husa. Otevírací dobu velkých obchodů v těchto dnech zákon neomezuje. Mohou otevřít.

„Nicméně vždy je lepší se přesvědčit přímo u obchodníka, zda bude mít otevřeno, protože žádný zákon zároveň nepřikazuje mít otevřeno," upozorňuje Česká obchodní inspekce.

Nucené uzavření velkých obchodů vyžaduje zákon z roku 2016, a to kromě dalšího pro prodejny s rozlohou větší než 200 metrů čtverečních. Tedy především hypermarkety a supermarkety. Vyjmenovává několik vybraných dnů v roce, kdy tyto prodejny musí zůstat uzavřené. Výjimky pamatují na čerpací stanice, lékárny nebo prodejny ve zdravotnických zařízeních. 

Kdy je omezen prodej v obchodech nad 200 metrů čtverečních?

1. ledna – Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok
Velikonoční pondělí
8. května – Den vítězství
28. září – Den české státnosti
28. října – Den vzniku samostatného československého státu
25. prosince – 1. svátek vánoční
26. prosince – 2. svátek vánoční

Naopak otevřeno může být například 5. a 6. července, 17. listopadu a také na Štědrý den, 24. prosince, ovšem tehdy pouze do 12 hodin.

Připomeňte si "covidovou" absurditu:

Globus v Olomouci, 27. prosince 2020. Supermarkety musely kvůli vládnímu nařízení omezit sortiment
Pásky kolem bot, hraček i prádla. Takto teď vypadají markety s novým zákazem

5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 5. července jako připomenutí výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863. 

Spolupatroni Evropy - Cyril a Mětoděj (Konstantin a Metoděj) přišli ze Soluně na Velkou Moravu v 9. století. Příchod těchto věrozvěstů na naše tehdejší území je označován z pohledu dějin jako příchod křesťanství a vzdělanosti do českých zemí. Tito Slovanští věrozvěstové vytvořili písmo - hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako oficiální jazyk - v té době jako jazyk bohoslužebný.

Zdroj: mzv.cz

6. července - Den upálení mistra Jana Husa

6. červenec je dnem, kdy si připomínáme upálení mistra Jana Husa. Ten se narodil kolem roku 1370 v Husinci u Prachatic. Vyučoval na pražské univerzitě (od roku 1398) a posléze se stal i jejím rektorem. V roce 1400 byl vysvěcen jako římskokatolický kněz a od roku 1402 působil jako kazatel v betlémské kapli. Ve svých kázáních ostře kritizoval poměry v církvi, která se obohacovala prodáváním odpustků. Upozorňoval na morální úpadek církve a hledal řešení k její nápravě.

To vedlo až k tomu, že arcibiskup prohlásil Husa za kacíře. Pod hrozbou zákazu konání bohoslužeb odešel Jan Hus do Kozího Hrádku a začíná kázat pod širým nebem. Na církevním koncilu ve švýcarské Kostnici v roce 1415 byl Jan Hus po několikaměsíčním věznění odsouzen jako kacíř a krutě popraven. Odmítl totiž odvolat své učení o nápravě církve, která tehdy zažívala obrovský morální úpadek. Husova smrt však ještě zesílila vliv jeho myšlenek a vyústila až v husitskou revoluci. 

Zdroj: mzv.cz