Na tréninky tanečních klubů pohlíží epidemiologická opatření jako na sport a mohou se konat bez roušek. Následně ale ministerstvo zdravotnictví vydalo stanovisko, že zájmové taneční lekce se mezi sport nepočítají. Jiný názor mají zase krajské hygieny, které je do sportu zahrnují. Svaz učitelů tance České republiky proto svým členům doporučil, aby se lekce v rouškách konaly.

Doporučení se drží od začátku i taneční mistři, manželé Mackovi, kteří vedou oblíbené kurzy v Teplicích. „S ohledem na míru rizika jsme roušky zavedli v kurzech pro mládež už v září, když ta povinnost nebyla,“ upřesňuje Petr Macek. Přiznává, že panovaly obavy, zda s ústenkou na puse půjde tančit a zda žáci lekci udýchají. „Dá se to ale zvládnout, byť to není komfortní. Určitě je to omezující v náročnějších tancích,“ poznamenává Petr Macek.

Taneční začátečníci mají paradoxně výhodu, že se teprve učí a umění tance si osvojují. Zkušení tanečníci mají vyšší rychlost a pak by jim například jive nebo latinskoamerické rytmy daly pořádně zabrat. „Proto jsme se bohužel letos rozhodli zrušit tradiční akci Pomáda night. Je fyzicky náročná a rouška je v tomto případě velmi omezující,“ připouští taneční mistr.

Přizpůsobit skladbu tanců kvůli ústenkám se rozhodli i manželé Rottenbornovi, kteří vyučují tanec v Ústí nad Labem nebo Děčíně. „Některé tance musely být kratší. Po polce nebo valčíku se odcházeli žáci ven vydýchat. Ale všichni to zvládli a vypořádali se s tím,“ chválí své žáky Martina Rottenbornová.

Chuť tančit a sdružovat se ale lidem podle tanečních mistrů nechybí. O kurzy je zájem. V Teplicích nastoupila mládež v září do tří naplněných kurzů a bleskem se plní kurzy vyhlášené pro podzim 2021. Plno mají od září také manželé Rottenbornovi v Ústí nad Labem i Děčíně. Nyní se ale rozmýšlejí, jestli spustí kurzy pro dospělé připravené na začátek ledna 2021. „Jsme připravení. Váháme ale, zda je spustit. Už proto, že žáky bývají i senioři, ohrožená skupina. Bohužel si nemůžeme být jistí ničím: zda nezačnou platit přísnější opatření, jak se bude vyvíjet situace,“ vysvětluje Martina Rottenbornová.

Společenská bariéra

Nepříjemným překvapením pro taneční mistry i celý Svaz učitelů tance České republiky bylo zakázání zájmových aktivit uvnitř budov pro více než deset lidí, které platí až do 18. října. „Podali jsme žádost k ministru zdravotnictví týkající se přehodnocení přístupu k tanečním kurzům, tomuto převážně ryze středoevropskému fenoménu, neboť jsou součástí edukace mládeže a mají s plesy a zábavami máloco společného,“ uvedl svaz na svých webových stránkách. „Omezení tanečních kurzů v této sezoně by bylo nenahraditelným výpadkem pro celý jeden ročník mládeže, což se nestalo ani za druhé světové války,“ doplňuje organizace zaštiťující tuzemské učitele tance.

Přestože se nakonec taneční mistři shodují, že s rouškami se tančit dá, upozorňují, že hlavním problémem je estetika a také určitá společenská bariéra. „Mládež se do tanečních chodí seznamovat. Všichni to známe, je to příležitost zapůsobit na protějšek, se kterým se třeba vidí ve škole, ale v tanečních je to trochu jiné. To jim nyní bohužel chybí,“ myslí si Martina Rottenbornová.

Ochuzení jsou kvůli rouškám i učitelé. „S manželkou nás hrozně mrzí, že nevidíme na tváři žáků úsměv. Je to hrozně smutné, protože tanec je veselá záležitost,“ uzavírá taneční mistr Petr Macek.

Maturanti budou mít problém. Nemusí uplatit osiřelé sály a haly

Ilustrační fotoZdroj: Deník/Hynek DlouhýPřestože plesy, ani ty maturitní, zatím nejsou na indexu zakázané zábavy, může se stát, že jejich konání by mohlo být v plesové sezoně 2020/2021 ohrožené. Pokud bude ministerstvo zdravotnictví udržovat omezení počtu lidí v sálech, mohli by se dostat studenti do problémů s ufinancováním plesu.

Za nájmy sálů v kulturních domech se platí desítky tisíc korun. Například chomutovské divadlo, kde se odehrává většina maturitních plesů, si účtuje za pronájem velkého sálu pro plesovou úpravu 1850 korun za hodinu. Kulturní dům Medůza v Mostě si účtuje za pronájem sálu pro ples od 15 do 18 tisíc korun. Další poplatky platí maturanti za pronájem salonků a šaten. Vydělat si na to mají prodejem lístků, obvykle se cena pohybuje kolem 200 korun. Letos ale nemusí být komu prodávat. „Pokud se budou stále oklešťovat počty lidí, kteří mohou být ve vnitřních prostorách, bude to problém. Jedna třída nedokáže zaplatit celý kulturní dům,“ vysvětluje Jiří Půst, vedoucí provozního úseku ústeckého Kulturního střediska.

Jedna třída maturantů podle zkušeností provozovatelů s sebou přivede přibližně 500 lidí, pro finančně dobře zvládnutý ples je potřeba jednou tolik. Ačkoli kulturní zařízení těžkou pozici maturantů chápou, vycházet jim vstříc příliš nemohou. „Nelze snižovat cenu, ve které jsou zahrnuté energie, náklady na mzdy a podobné položky,“ říká Jiří Půst.

Některé třídy proto zvažují i alternativní scénář. „Možnost vidíme třeba v obecních sálech, které nebývají tak drahé, a s omezením jen pro nejbližší rodinné příslušníky. Prostě trochu skromnější podmínky. Nepříjemností by ale bylo, že by se muselo zřejmě dojíždět, což některým tu oslavu zkomplikuje,“ nastiňuje plány maturantů Zbyněk Červenka z Chomutovska.

V řadě kulturních zařízení se plesová sezona protáhne o akce, které byly kvůli covidu-19 přeloženy z letošního jara. Například v ústeckém kulturním domě začíná sezona 8. ledna a končí až v závěru dubna.

Podobnou obsazenost má už nyní i litvínovská Citadela, která začíná také první lednový posváteční víkend a končí 9. dubna.