Pro pozorování vyšlo ideální počasí. Při vrcholu částečného zatmění, před jedenáctou hodinou, se trochu sešeřilo, a pocitově také ochladilo. „Ano, cítím mírný pokles teploty," říkal Radim Neuvirt, pracovník hvězdárny. Pravou rukou mačká spoušť fotoaparátu, jehož objektiv opatřený filtrem mířil na slunce. „Je to pro můj archiv. Rozhodl jsem se na poslední chvíli, že si to nafotím," podotýkal.
Mezi amatérskými pozorovateli na vrcholu Písečného vrchu, kde se teplická padesátiletá hvězdárna nachází, nechyběli školáci. Přišli sem v doprovodu svých pedagogů, kteří pro ně návštěvu předem domluvili. „Něco takového jsem viděla poprvé. Mám to vyfocené v mobilu, doma to ukážu rodičům, kteří jsou v práci a nemohli tu být," chlubila se jedenáctiletá Anička. Také pro její spolužačku Moniku byl středeční výšlap na Písečný vrch premiérou. „Nikdy jsem tady nebyla. Ani jsem nevěděla, že něco takového v Teplicích je. Koukala jsem dalekohledem na Slunce, bylo to super," uvedla při odchodu zpět do školy. Chlubila se fotografiemi zatmění zachycenými přes dalekohled na mobil. „Dám si na to na facebook," podotkla.
„Půjčíte mi brýle, ať taky něco vidím?"
Někteří návštěvníci přišli v pátek dopoledne na hvězdárnu na poslední chvíli, takže se ani nestačili zorientovat. Popadli, co jim přišlo do ruky, aby alespoň část nebeského divadla zastihli. „Půjčíte mi ty brýle, jen se chvilku podívám. Přímo to nejde, to není nic vidět a ještě z toho bolí oči," poznamenal starší muž, který přišel na hvězdárnu se svým vnukem.
Pracovníci hvězdárny na Písečném vrchu připravili několik samostatných pozorovacích míst. Kromě přenosných dalekohledů na venkovní travnaté ploše před vchodem do hvězdárny, byl přenášen obraz zatmění do promítacího sálu. A to z nového dalekohledu v jedné z kopulí. Veřejnost se mohla podívat do té druhé, která na hvězdárně je. I zde obraz z velkého zdejšího dalekohledu přenášeli na plátno.
Ota Šándor zde návštěvníkům při tom vyprávěl, proč zatmění vzniká, a přidal i další zajímavosti z pozorování. Zpestřil to svými vzpomínkami z dětství. „Žádné dalekohledy jsme tehdy neměli. Vzali jsme obyčejné sklíčko, nechali ho zakouřit od plamene svíčky a mohli jsme pozorovat." Dnes už jsou na podobná pozorování speciální brýle. Stovku jich pro zájemce měli k dispozici i na teplické hvězdárně. Návštěvníci je během chvíle rozebrali. Na všechny se nedostalo.
Seniorka přijela na elektrickém vozítku
Zážitek ale nabídly připravené dalekohledy. V době největšího zatmění, před jedenáctou hodinou, jsme si na ně ale museli vystát frontu. K nehnutí v té době bylo v kopuli u velkého dalekohledu a zájem byl také o přenos v projekčním sále hvězdárny.
Nebeskou podívanou si nenechala v pátek dopoledne ujít ani seniorka Helena Voctářová, která je po čtyřech operacích nohou a na vrchol Písečného vrchu proto vyjela po silnici na speciálním vozítku. „Nejsem tu poprvé, zajímám se o pozorování. Zatmění Slunce je pro mě nevšední úkaz. Domluvili jsme se tu hned s místními hvězdáři, že pro nás udělají také nějaké večerní pozorování," radovala se žena, která je také vedoucí klubu Senzační senioři Teplice.
Páteční zatmění Slunce Měsícem bylo jedno z největších za posledních patnáct let. Na další podobný úkaz, kdy se Měsíc postaví do dráhy slunečních paprsků, si v naší republice budeme muset počkat šest let.
Pro hvězdáře Radima Neuvirta bylo páteční zatmění rovněž nevšedním úkazem na nebi. Nicméně má ve svém diáři zapsáno už sedm předešlých, které pozoroval, takže by se dalo páteční divadlo na nebi označit už za rutinné. „Byla částečná i úplná. Byl jsem například v Maďarsku," listoval v paměti, když si během pátečního dopoledne našel chvilku na cigaretu. „Maďarsko bylo v roce 1999 a o deset let později jsem si odskočil na úplné zatmění slunce jen tady kousek, do Číny," směje se. Letos se také chystal na úplný zákryt slunce. Ale nakonec to nevyšlo. „Dělám doma nějaké rekonstrukce. Takže nejsou peníze. Navíc, když jsem řekl doma, že pojedeme k moři, tak by mi to asi nějak prošlo. Když jsem pak ale řekl, že tam bude okolo osmi stupňů, veškeré iluze o výletu na úplné zatmění padly," dodává. Zmíněným mořem myslel to u pobřeží Fayerských ostrovů (kde bylo úplné zatmění). V této jarní době zde ale teplota ke koupání rozhodně není.
¨