Ač se to možná na první pohled nezdá, tak na Teplicku roste počet zelených ploch. Společně se Sokolovskem to je rarita v celých Čechách. Za posledních 10 let se okres rozrostl o 253 hektarů lesů, polí a travnatých ploch. Velký podíl na tom mají rekultivace krajiny, kterou před časem zabraly Severočeské doly v rámci těžby hnědého uhlí. Nyní tyto využité plochy vracejí zpět přírodě.

Podle Adama Součka ze Strany zelených bude sice ještě nějaký čas trvat, než „měsíční“ krajina v důsledku důlní činnosti plnohodnotně ožije, ale její návrat přírodě vnímá pozitivně. „Dává to možnost pro novou faunu a floru. Je to postupný proces obnovení života,“ říká Souček.

Teplicko jde proti celorepublikovému trendu, který vykazuje spíše zábor zeleně. V roce 2017, ze kterého jsou zatím poslední dostupné údaje, byla v rámci naší země z půdního fondu trvale odňata zemědělská půda o výměře 5471 hektarů. Těžbou zatížený teplický okres ale v lokálním pohledu hlásí příznivý opak.

Přestože zde rostou průmyslové haly, v celkovém pohledu na mapu se Teplicko zelená. Jen pro představu – v případě nárůstu zeleně v hektarech se ve srovnání s dobou před deseti lety jedná o plochu o rozměru 80 nákupních center Olympia. Nemalou měrou se na tom podílí postupná rekultivace největší výsypky ve střední Evropě. Zdevastovaná oblast Radovesic a okolí totiž nabírá po ukončení ukládání skrývky z bílinských dolů nový dech.

Vesnice Radovesice na Hrobčicku musela před mnoha lety ustoupit důlní činnosti. „Radovesice přestaly existovat v 70. letech na základě rozhodnutí tehdejší vlády. Obyvatelé se museli přestěhovat do panelového sídliště Za Chlumem v Bílině,“ zmínila starostka Hrobčic Jana Syslová.

Báňská činnost na výsypce, která nakonec zabrala více než 1000 hektarů, skončila v roce 2003. Následně se začalo celé území rekultivovat, oživování krajiny trvá dodnes. Oblast, kde už rekultivace skončily, nyní slouží ke sportovním a odpočinkovým aktivitám, jako je jízda na horských kolech, venčení psů, turistika, sběr hub. Vyrostla zde nová silnice, která propojila Bílinu s obcí Kostomlaty.

Obnova této lokality by měla podle vize představitelů Bíliny, okolních obcí, kraje i Severočeských dolů pokračovat. „Společným cílem je vrátit do lokality zatížené těžbou plnohodnotný život,“ říkal loni v létě tehdejší starosta Bíliny a současný hejtman Oldřich Bubeníček.

Zeleň ale v okrese také mizí. A to v důsledku potřeb průmyslového odvětví. Vyrůstají nové skladové haly, parkoviště i bytová zástavba. Adam Souček ze Strany zelených upozorňuje, že v takových případech je potřeba dodržovat určitá pravidla. „Na místech, kde něco takového vyroste, zmizí půda. Je tedy potřeba zajistit, aby se dešťová voda, která padá z nebe na velké průmyslové plochy, stahovala v místě zpět do přírody,“ připomněl Souček.