„Jedná se převážně o vozy tovární značky Volkswagen Transporter, kterých je 18, dále máme k dispozici jeden vůz Mercedes Benz a jeden vůz Škoda Octavia. Ten je určen k výjezdům v setkávacím systému R–V, tak zvaném Rendez-vous,“ vysvětluje Ilja Deyl, ředitel ZZS Ústeckého kraje.

Jak v Teplicích

Oblastní středisko ZZS Teplice má dvě výjezdová stanoviště, jedno v Teplicích a druhé v Bílině. V Teplicích jsou v pohotovosti posádky: rychlá lékařská pomoc (RLP), rychlá zdravotnická pomoc (RZP), dvě posádky DRNR v nepřetržitém provozu, posádka R-V, RZP a čtyři posádky DRNR, ve všední dny do 15 hod. Na výjezdovém stanovišti v Bílině je jedna posádka RZP v nepřetržitém provozu. „V noci a o víkendu zajišťují přednemocniční neodkladnou péči v teplické oblasti jedna posádka RLP, dvě posádky RZP a dvě posádky DRNR,“ upřesňuje MUDr. Deyl. Koordinaci a činnost těchto posádek řídí oblastní operační středisko, které přijímá a diferencuje veškeré tísňové výzvy na linku 155. „V praxi to znamená, že operační středisko vyhodnotí stupeň závažnosti postižení a dle toho vyšle na místo zásahu výjezdovou skupinu RLP nebo RZP s vyškoleným zdravotnickým záchranářem,“ dodává Deyl.

SOS 155

Podle MUDr. Deyla si záchrannou službu lidé volají k širokému spektru zdravotních stavů, počínaje těmi bezprostředně ohrožujícími pacienta na životě jako je například náhlá srdeční zástava nebo mnohočetné poranění se selháváním životních funkcí, tak i ke stavům méně závažným. „K nim nejčastěji patří drobné úrazy nebo onemocnění, která probíhají již řadu dnů nebo dokonce týdnů a volající není schopen z mnoha důvodů navštívit svého praktického lékaře či odborného specialistu,“ upřesňuje ředil ZZS.

Upozorňuje, že kapacita výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby má v každém časovém okamžiku své hranice a proto může dojít k situacím, kdy posádka zajištující péči o tyto pacienty může chybět či dorazit později k postiženému, jenž pomoc potřebuje nutně.

Legrácky?

Zneužití zdravotnické záchranné služby čili situace, kdy není postižený výjezdovou posádkou nalezen, eviduje ZZS průměrně dvakrát až třikrát do měsíce. „Posádka dorazí na místo zásahu a tam jsou všichni překvapeni, co zdravotníci chtějí a najednou nikdo z přítomných jejich pomoc nepotřebuje,“ zlobí se MUDr. Deyl. Proti zbytečným výjezdům ale žádná ochrana neexistuje. „Pokud někdo tak zvaně z ,legrace´ zavolá a přesně ví, co má uvést do telefonu a ještě s ledovým klidem odpoví na otázky operátorky, tak nám nezbývá nic jiného, než vyjet,“ rezignovaně krčí MUDr. Deyl rameny.

Co horalové?

Na Teplicku musí sanitky v součinnosti s horskou službou zajíždět i do odlehlých horských oblastí Dlouhé louky, Moldavy, Komáří vížky, Cínovce. „Dojezdové časy do těchto horských vsí jsou i přes veškeré úsilí našich řidičů na hranici 15 minut,“ přiznává Deyl. Nejdéle prý to sanitce trvá na Dlouhou louku, kde se dojezdový čas blíží k 20 minutám. „Do těchto lokalit vyrážíme k deseti až dvaceti případům ročně, jelikož množství obyvatel v těchto místech, vyjma zimní sezóny, není tak vysoké,“ říká lékař. V ttěchto oblastech je samozřejmostí a často i nutností spolupráce s horskou službou, hlavně je–li nutné zajistit transport postiženého k sanitnímu vozu nebo transport posádky k nemocnému do těžko přístupného terénu.

Malá statistika

V roce 2007 evidovala Zdravotnická záchranná služba Teplice celkem 7421 výjezdů. Z toho 3126 jich uskutečnila posádka RLP a 4295 posádka RZP. Primárních výjezdů bylo celkem 6932, 2376 RLP, 4040 RZP a 516 R-V. K sekundárním výjezdům, což jsou transporty z jednoho zdravotnického zařízení do jiného, poskytujícího vysoce specializovanou péči, byly v roce 2007 posádky ZZS Teplice zavolány celkem 489 krát, z toho ve 234 případech RLP a 255 krát RZP. „Během loňského roku jsme zasahovali u 109 tak zvaných KPCR, to je péče o pacienty se zástavou životních funkcí. V 65 případech jsme byly úspěšní,“ konstatuje ředitel ZZS Ústeckého kraje, MUDr. Ilja Deyl.