„Stále pracujeme na studii proveditelnosti, má několik fází. Dlouhou dobu jsme zpracovávali na stovky tisíc historických dat. Provedli jsme průzkumné vrty, které daly zapravdu výpočtům geologů. Ložisko Cínovec jih obsahuje asi 30 milionů tun zásob s průměrnou kovnatostí 0,37 % cínu a přes 500 milionů tun lithia s kovnatostí 0,20 %" řekl za Geomet Otto Janout.

Na Cínovci se angažuje i jiná společnost a to Cínovecká deponie. Před časem získala od ministerstva životního prostředí souhlas s těžbou. Stanovilo ale 50 podmínek, které musí být dodrženy. Zatím by šlo jen o těžbu z odpadu, který zbyl po předchozí hlubinné těžbě v minulosti na takzvaném odkališti.

„Cínovecká deponie je jiný subjekt než my. Naše případná těžba by zřejmě probíhala štolami z úpatí hor, nikoliv šachtou z Cínovce, jak tomu bylo v minulosti. V danou chvíli nejsme schopni kvalifikovaně říci, jestli budeme těžit nebo nebudeme. Ještě nemáme pohromadě všechna potřebná data a analýzy," uvedl Otto Janout.

V oblasti Krušných hor byla těžba rud ukončena z ekonomických důvodů (obdobně jako v celé ČR) počátkem 90. let.

Ale nové technologie a efektivnější způsoby dobývání cínové rudy vracejí zase těžbu na scénu. Licence Geometu pokrývá průzkumná území s celkovou rozlohou zhruba 600 hektarů a představuje prostor, který bude případně časem zkoumat. Samotná úpravna a následná důlní činnost by ovšem zabraly jen malou část této plochy.

„Plusem ložiska je i přidružené zrudnění lithia a dalších prvků zásadních pro rozvoj nových technologií a výroby zelené energie. Zejména těžba lithia by zaručila dlouhodobě bezpečný zdroj surovin důležitých pro výrobu baterií např.: do hybridních a elektrických vozidel," nechal se slyšet Otto Janout.

Pokud by vše šlo podle plánu, tak by těžba cínu, lithia a wolframu mohla začít za tři až pět let.

Práci by díky otevření dolu našlo na 300 lidí. Pomohla by si i městská kasa Dubí, pod který Cínovec spadá. „Se záměrem nemáme problém, důlní těžba do Cínovce historicky patří. Dubí a okolním obcím by navíc přinesla peníze a pracovní příležitosti, kterých je v regionu s vysokou nezaměstnaností nedostatek," nechal se již dříve slyšet starosta města Dubí Petr Pípal.

Těžba by sice dočasně mohla zatížit životní prostředí, ale její dopady by v tomto případě byly minimální, jelikož se jedná o malou tonáž a podzemní způsob těžby. (kos)