Rodák ze Sobědruh u Teplic (nar. 1. 8. 1933) měl ve svých genech kus novodobé historie tohoto kraje – jeho děda, strojník František Klobása byl jako předseda revolučního Národního výboru v Trnovanech u Teplic jedním ze severočeských „mužů 28. října 1918“. Srovnatelné znaky, z nichž se vytvářel „genetický kód moderního českého národa“, lze sledovat i v příbuzenstvu ze strany otce, který ve 30. letech začínal na české škole ve sklářském Cukmantlu a působil pak opět zejména v Trnovanech.
Pro Dušana Třeštíka byla velmi důležitá poválečná studia na gymnáziu v Teplicích, kde se tehdy sešla snad nejsilnější generační skupina v celé historii tohoto ústavu (Koblasa, Trinkewicz, Stuchlík).
Po maturitě, konané v období politických procesů, vystudoval filosofickou fakultu Univerzity Karlovy a jako historik se specializoval na raný středověk. Mělo to i praktický význam, neboť do této problematiky si nedovolil zasahovat nikdo z ideologů, kteří se snažili ovlivňovat i činnost Historického ústavu Československé akademie věd, kde trvale působil od roku 1958.
Jako historik se Dušan Třeštík systematicky zabýval nejstaršími českými dějinami, zvláště počátky přemyslovského státu a jeho dějepisectvím (Kosmova kronika). Z toho vyplynul zájem o „Románské umění v Čechách a na Moravě“ i o „Ideové proudy v českém umění 12. století“ (s Anežkou Merhautovou) v publikacích z osmdesátých let.
V posledních letech vydal několik stěžejních knih, zejména Počátky Přemyslovců (1997), Králové a knížata zemí koruny české (s Jar. Čechurou a Vlad. Pecharem, 2001) a Vznik Velké Moravy (2002). Patří k nim také Mýty kmene Čechů (2003), neboť Dušan Třeštík přes svoji lásku k nejstarším dějinám nepatřil k žádnému „klubu zabudnutých Slávů“, ale k naší historii se dokázal stavět i velmi kriticky.
Po roce 1990 se Dušan Třeštík do značné míry soustředil také na aktuální politickou publicistiku a esejistiku, ze čehož vyplynula řada podnětných statí, shrnutých do publikací „Češi, jejich národ, stát, dějiny a pravdy v transformaci“ a „Mysliti dějiny“ (obě 1999) i „Češi a dějiny v postmoderním očistci“ (2005).
Výmluvný je i název sborníku, kteří připravili čeští historici k Třeštíkovým sedmdesátinám pod titulem „Dějiny ve věku nejistot.“