Aby těch výročí nebylo málo, sto let slaví také svaz dobrovolných hasičů ve Štrbicích. Květnových závodů Krušnohorské ligy a 15. ročníku hasičské soutěže O pohár starostky se zúčastnilo na 800 hostů.
Je to i ideální příležitost k tomu na chvíli se zastavit a ohlédnout, co vše se za uplynulé roky podařilo a co mají všechno zdejší obce ještě jako úkol před sebou.
Původně zemědělský a ovocnářský kraj na pomezí Českého středohoří poznamenala v minulosti důlní činnost. Chotovenka, Lyskovice a Pohradice zmizely kvůli těžbě hnědého uhlí ze zemského povrchu a s důsledky důlní činnosti se musejí zdejší obyvatelé vyrovnávat dodnes.
Proto se také snaží co nejvíce využívat zrekultivované plochy a chtějí zamezit tomu, aby v jejich katastru vznikaly průmyslové provozy, skládky nebo autovrakoviště.
„Povedlo se nám toho dost. Kromě Úpoře, kde je to nevhodné, se podařilo zplynofikovat všechny obce,“ řekla nám na úvod krátkého bilancování starostka Soňa Prachfeldová.
Úpoř
Úpoř k radosti starostky žije, omlazuje se. Jsou tam tři nové rodinné domky. „Je třeba opravit komunikace, budeme hledat zdroj dotací a chceme to dát do plánu na příští rok.“
Štrbice
Štrbice jsou plynofikované, je opravená kaplička a hasičská zbrojnice. Vyrostly dva rodinné domky a připravuje se pozemek na výstavbu dalších čtyř. „V plánu je nové kabelové vedení elektřiny, rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení, opravy chodníků, rekonstrukce hřiště a také renovace sousoší sv. Jana,“ vyjmenovala některé z úkolů starostka.
Chotějovice
V Chotějovicích se udělala retenční nádrž, takže nebezpečí vod už zde nehrozí. Elektřina byla jako v první z obcí vedena do země, bylo uděláno nové veřejné osvětlení. Do budoucna je třeba ještě renovace kanalizace. „Chotějovice tím, že leží mezi elektrárnou a úpravnou, jsou nejvíce zatíženy dopravou. K řadě zlepšení už ale došlo. Doly udělaly odstavnou plochu se semafory, aby nákladní auta nestála ve vesnici a u vlečky budou letos stavět protihlukovou stěnu. Pro veřejnost se připravují semináře nazvané Prach stop, kde hlavním tématem bude, jak lidi nejlépe ochránit před prachem a hlučností. Za peníze od dolů se zaplatila plastová okna a rádi bychom je prosadili i na ostatní domy u vlečky,“ říká.
Building development s.r.o., který je investorem stavby, přestavuje starou ubytovnu na šest řadových domků. Sídliště Chotějovice už je v soukromých rukou, je tu sportovní hřiště i hřiště pro děti. Udělaly se chodníčky, nová komunikace i nové rozvody pitné vody. „Chci získat dotaci na obnovu zeleně. Pozemky se budou lidem prodávat na zahrádky,“ dodává.
Školku v Chotějovicích si uhájili, je detašovaným pracovištěm a spadá pod Hostomice.
Světec
Ve Světci byla dokončena plynofikace, je tu nové víceúčelové sportovní hřiště, nové chodníky. Ze staré školy je deset bytů první kategorie. „Odkoupili jsme faru a udělali jsme z ní kulturní zařízení, využívané po celý rok. Pořádají se zde pravidelně výstavy a své schůze zde má i mikroregion Svornost,“ je na faru právem hrdá starostka.
I Světec má své dobrovolné hasiče a také dva kynologické spolky.
Největší radost mají nyní ve Světci z toho, že zvítězili s projektem na zřízení pláže u vodní plochy Márinka. Představuje investici dva miliony korun a stát projekt zaplatí z 15 ekomiliard. Na pláži už je nádherný bílý písek, vybudováno je dostatečně velké parkoviště, přibudou ještě keře podél cesty, lavičky a odpadkové koše. I když ještě stavba není dokončena, lidé využívají každé chvilky, kdy to počasí dovolí a chodí se sem koupat. Na pláži se nebude vybírat vstupné, zákaz vstupu pejskařům a zákaz používání motorových člunů ošetří vyhláškou. „Vidím tu i možnost vzniku zahrádkářské kolonie,“ říká starostka, která má plánů a nápadů na rozdávání.
Velké plány má Světec s bývalou starou školou. Shání usilovně dotace, aby zde mohlo vzniknout centrum společenského vzdělávání a infocentrum. Využívat by ho mohli i školáci.
„Pravé křídlo bychom nechali zatím prázdné, abychom ho v budoucnu s ohledem na současný babyboom mohli využít jako školku. Nahoře by klidně byly prostory i na turistické ubytování, ale to už by byla investice několika desítek milionů a to bez dotací realizovat nelze,“ dodala starostka Soňa Prachfeldová.
Nejstarší zmínka o obci je z roku 1209
Obec Světec leží severovýchodně od Bíliny a svou historii dokládá archeologickými nálezy kultury knovízské, ale také z mladšího období, z období stěhování národů.
Nejstarší dochovaná zmínka o obci je datována rokem 1209, kdy obec nesla název Zwetiz. Postupem doby se název obce měnil až do tvaru Schwaz. Toto německé pojmenování obce je však známo až z písemných pramenů 18. století. Český název obce vznikl z termínu „Světec“ – svatý.
Jednou z nejvýznamnějších kapitol v historii obce byl zde vybudovaný klášter kanovnic Božího hrobu ve Světci. Šlo o jediný ženský klášter tohoto řádu v Čechách. Klášter musel čelit mnoha úskalím. Poprvé byl vypleněn roku 1278, a tak Václav II. potvrzuje v roce 1287 práva světeckého kláštera. Za husitských válek pak byly zničeny řeholní budovy a až na konci první poloviny a na začátku druhé poloviny 16. století byl zaznamenán rozkvět za převorky Doroty z Doupova. Po její smrti však začal klášter upadat a po roce 1580 byly klášterní statky připojeny k majetku pražských arcobiskupů. Světecký klášter definitivně zanikl.
Až na přelomu 17. a 18. století byl na základech kláštera postaven raně barokní zámek, jeho další stavebí úpravy byly realizovány po stu letech.
K významným památkám Světce také patří jeho dominanta – kostel sv. Jakuba Většího. Původně byl zřejmě románskou bazilikou a za husitských válek byl poničen. V druhé polovině 15. století byl kostel opraven a barokní podobu mu poté v letech 1731 – 1733 vtiskl Octavian Broggio. Přestavba umocnila jedinečnost urbanistického celku, tedy zámku a kostela.
K rozskáhlým pracím na hmotných statcích mohlo dojít za předpokladu vzkvétajícího hospodářství. Však také bylo tehdy rozvinuté jak místní zemědělství, tak i ovocnářství a zemědělský charakter si pak Světec udržel až do poloviny 18. století.
Nález uhelné sloje kolem r. 1765 znamenal pro obec a její okolí nepředvídatelný vývoj. V brzké době po tomto obveu zde byla zřízena důlní šachta Florentini a další šachty na sebe nenechaly dlouho čekat.
Spojení se světem obchodu pomohla výstavba železnice v roce 1878 mezi Duchcovem a Světcem, která měla vliv na rozvoj zdejších dolů a průmyslu. V roce 1928 vytvořily zdejší doly důlní komplex Patria I. a Patria II. Nárůst počtu obyvatel byl spojen především s přílivem pracovních sil pro zdejší doly a měnil radikálně sociální strukturu zdejšího obyvatelstva.
Po roce 1938 připadla obec Světec k nacistické německé říši v rámci vytvořené sudetské župy. V době 2. svět. války zde byl zajatecký tábor umístěný v místní sokolovně. Pracovní síly tu tvořili zajatí Angličané a zajatci ze Sovětského svazu. Na severozápadním okraji obce byl zřízen další zajatecký tábor, kde byli internováni Francouzi, Italové, Holanďané, Ukrajinci, Belgičané, poláci, Slováci, Chorvati a Bulhaři. Po válce pak následovalo vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet.
KRÁTCE Z OBCE:
- Počet obyvatel má stoupající tendenci
- Výstavu ke 100. výročí narození Jana Podrackého zahájí v pátek vernisáž
- Vernisáž se koná 24.7. v 17.00 hodin. Výstava potrvá do 16. září.
- V sobotu a v neděli se koná Annenská pouť
- Zvelebovat obec pomáhají místní
- Ve Světci se narodil světoznámý grafik
- Obec má svůj znak i prapor
Hlavní štít znaku obce Světec je členěn polcením. Na zlatém poli pravé poloviny štítu je na třech zelených pahorcích strom (hrušeň) v přirozených barvách. Na levé polovině štítu jsou dvě stříbrná břevna, takže od vrchu štítu dolů je černý pruh, stříbrný pruh, černý pruh, stříbrný pruh a zase černý pruh.
- Mikroregion Svornost je dobrovolným svazkem šesti obci
Jednotlivé obce jsou zapojeny do procesu Programu obnovy venkova. Obce byly původně založeny jako ryze zemědělské a jejich kořeny sahají až do 13. století . V souvislosti s nástupem průmyslu a zahájením těžby hnědého uhlí došlo ke změně struktury zastavění i funkčního využití. Části některých obcí jsou z hlediska krajinně ekologického zcela rozvrácené.
Účelem založeného sdružení je spolupráce jednotlivých obcí při obnově venkova, snaha o harmonický rozvoj zdravého životního prostředí, o udržení, obnovu a rozvíjení místních , kulturních a společenských hodnot, rozvíjení partnerských vztahů mezi obcemi i v příhraničí.