Jak takovým situacím zabránit? „Tomuto se dá zabránit pouze výchovou řidičů," říká k problému Libor Sehnal z odboru dopravy a životního prostředí Magistrátu města Teplice. „Oni si musejí uvědomit, že ve chvíli, kdy člověk vkročí na přechod, pokud je k tomu signalizací vyzván, tak má prostě přednost. Bohužel si moc nemůžeme dovolit manipulovat s intervaly na semaforech, jelikož pak by město bylo prostě neprůjezdné. Když někde přidáme, tak jinde musíme ubrat. Třeba zrovna u nádraží je to kapacitně značně přetížená komunikace. Na průjezd vozidla přes křižovatku je počítáno jeden a půl sekundy. Pokud ubereme tři vteřiny a přidáme je chodcům, to znamená, že vám na každé zelené neprojedou dvě auta. A to bude znát. Co budeme teď dělat, tak to jsou na několika přechodech odpočty kolik času zbývá do zelené. Lidé tak budou moci včas zareagovat." Intervaly na semaforech jsou nastaveny tak, aby běžný člověk v pohodě přešel a zároveň byla zajištěna průjezdnost městem. Ovšem pohybově omezení občané musejí spoléhat na znalost předpisů na straně řidičů a hlavně na jejich ohleduplnost a ochotu je dodržovat. Což, jak známo, je na našich silnicích jev tak řídký, že se dá považovat za zázrak. Samozřejmě, že by jistá řešení byla, ale ta jsou poněkud náročná. Například obchvat, který by odklonil dopravu mimo město, nebo lávky či podchody alespoň v místech kde je situace opravdu vypjatá.

„Podporujme jízdu městskou hromadnou dopravou a hledáme řešení jak více podpořit jízdu na kole. Ale chce to systémové změny," dodává Libor Sehnal.

Dá se říci, že aby se méně pohyblivým chodcům ulevilo a přecházení přes hlavní třídu nebyla hra o život, mělo by jezdit méně aut. A to je možné. Stačí trochu ohleduplnosti a uskromnění. Vždyť pokaždé nemusíme jet autem. Máme v Teplicích městskou hromadnou dopravu. Nebo můžeme jít pěšky. Vyjde to ostatně levněji, a to nejen na palivu, ale hlavně na dopadech na životní prostředí. Čím méně budeme dýchat výfukových plynů a dalšího neřádstva, tím méně budeme chodit k lékaři a tak dále. Bude méně dopravních nehod, méně zraněných a hlavně méně ohrožených dětí. Nestojí to za zamyšlení?

SIEGFRIED NEUMAIER