Zda se Krupka na Teplicku dostane na seznam památek UNESCO, bude jasné v prvním týdnu v červenci. Rozhodne o tom komise na svém výročním zasedání v Baku. Do hlavního města Ázerbájdžánu se chystají také zástupci krupské radnice.

„Jsme netrpěliví. Pokud to nevyjde, nebudeme plakat. Dvacetileté přípravy kvůli nominaci určitě byly Krupce ku prospěchu. I když se město nedostane na unikátní mezinárodní seznam, tak zde zůstane řada funkčních projektů, které nominaci měly podpořit,“ řekl starosta Zdeněk Matouš.

Krupka je v současné době například zapojená, spolu s ostatními spolupracujícími městy na české straně, do projektu Zdař Bůh – světové dědictví, který celou nominaci marketingově podporuje. Má připomínat dřívější hornické aktivity v této oblasti Krušných hor. Odkazuje například na štolu Starý Martin, která slouží jako muzeum ve skále při cestě z Krupky na Komáří vížku. Podle místostarosty Rostislava Kadlece je výraznou podporou především přeshraniční hornická stezka, jejíž součástí je na české straně kromě zmíněné štoly třeba i krupský hrad s bohatou historií.

„Pokud bychom měli říci obrazně, co vše bude případně v UNESCO za Krupku, tak to je celý pohled na Krušné hory od Teplic, v části od Přítkova až po Supí hrad,“ uvedl starosta Matouš. Ve městě je to celá památková zóna, týká se to ale i lesů až po státní hranici s Německem, ve kterých je dochovaná řada dřívějších důlních děl.

Zejména oblast Komáří vížky je jich plná. Důkazem je tam propadlina zvaná Velká Pinka. I ta je mezi kandidáty na seznam světového dědictví UNESCO.

Podle Aloise Rittiga, který už dříve zmapoval báňskou činnost v Krupce, je v této oblasti Krušných hor ověřených 167 starých důlních děl.

Krupka si od zápisu slibuje větší návštěvnost. Ta nyní čítá podle tajemníka města Františka Růžičky přibližně 20 tisíc turistů ročně. „Pokud to vyjde, mohlo by to stoupnout až pětinásobně,“ odhadl zástupce radnice. Kromě zvýšení turismu by to přineslo především lepší přístup k dotačním penězům.

Přípravy probíhaly řadu let. Komisaři z UNESCO v rámci nominace doporučili, na co se ve vztahu k regionu zaměřit. „Abychom se soustředili opravdu na to, v čem jsou Krušné hory jedinečné, a to je těžba rud. Takže vypadlo dolování uhlí a získávání vápence,“ konstatoval v rámci představení záměru ředitel společnosti Montanregion Krušné hory Michal Urban.

Podle něj celá dosavadní činnost na projektu pomohla zvýšit zájem veřejnosti o zdejší hornické památky. „Zapsání Krušnohoří by přineslo především uznání jedinečnosti této oblasti pro vývoj hornictví a hornických věd v celkovém měřítku,“ podotkl. V 16. století totiž byly Krušné hory místem, odkud se hornické technologie šířily do celého světa.

Aktuální nominace obsahuje celkem 22 oblastí v celých Krušných horách, z toho je 17 v Německu a 5 v České republice, jako například Jáchymov, Krupka nebo Měděnec.