Muže a ženy v helmách a modrých montérkách známe od požárů nebo z různých obecních akcí všichni. Uvědomili jste si ale někdy, kdo se pod uniformou dobrovolných hasičů skrývá?

Když zazní z požární zbrojnice siréna, začnou se k ní sjíždět členové sboru ze všech stran. V saku a kravatě tam přímo z úředního jednání odbíhá místostarosta Karel Hirsch. „Jednou přišel poplach v době, kdy jsem sekal na zahradě trávu. To jsem přebíhal v teplácích,“ vzpomíná. Jeden z posledních případů, kdy hrobským dobrovolným hasičům „pískli“ výjezd k požáru, byl úprk ze svatby. „Bylo to zrovna v tom nejlepším a my museli vyjet. Ale i to patří k naší práci,“ říká velitel SDH Hrob Karel Hirsch.

V jeho jednotce jsou muži řady řemesel a povolání. „Máme dva šoféry hasičských aut. Oba v profesionálním životě slouží na šachtě, naštěstí na protisměnách,“ směje se. Jeden je údržbář, o druhém prozradil, že řídí nákladní auto. Takže se s trochou nadsázky může stát, že by k hasičárně při poplachu „přifuněla“ rovnou tatrovka naložená uhlím, ze které by jen řidič rychle přeskočil do červenobílé cisterny. Další člen hrobské jednotky pracuje na údržbě silnic. „Když je potřeba, snažíme se odvolat z práce celou jednotku. To ale už musí jít o větší požáry. Někdy stačí, když vyjíždíme v menším počtu,“ nechává nakouknout pod pokličku práce „dobráků“ Karel Hirsch.

Z práce do práce se stejnou náplní to má Josef Hulín z výjezdové jednotky SDH Zabrušany. I v profesním životě je totiž hasičem. Slouží v profesionální jednotce v Duchcově. „Někdy dochází ke kuriózní situaci, že jako velitel SDH Zabrušany přijíždím k požáru v rámci poplachu pro HZS Duchcov, přičemž vzápětí dojíždí na místo i kluci z naší zabrušanské dobrovolné jednotky. Podobně jako Karel Hirsch i Josef Hulín má přehled o tom, co jeho chlapi z obecní jednotky dělají v profesním životě. „Jednoho mám na šachtě, další pracuje u linky ve sklárně. Několik z členů je jako já také profesí hasič,“ vyjmenovává.

V dobrovolných jednotkách mají také ženy. I zde se profese odlišují. Jedna členka například pracuje jako kuchařka v jídelně, další prodává v obchodě nebo pracuje za přepážkou na poště.

Dobrovolní hasiči už dávno nejsou jako z filmu Hoří, má panenko. Mají výcvik srovnatelný s profesionály. Tráví mnoho hodin a někdy i dnů v hasičské zbrojnici, při údržbě techniky, výjezdech k mimořádným událostem nebo na soutěžích a při organizování různých společenských a kulturních akcí pro ostatní obyvatele.

„Samozřejmě hlavním úkolem dobrovolných jednotek je hašení požárů. Působnost jednotky je ale daleko širší. Odklízejí v obci popadané stromy, pomáhají při živelních pohromách i záchranných akcích. Pořádají oblíbené hasičské plesy a pomáhají při organizaci dalších místních událostí. A také se starají o výchovu svých následovníků,“ popisuje náplň práce dobrovolných jednotek Viera Nejedlá, starostka okresního sdružení hasičů Teplice. Pochvaluje si také práci v oblasti výchovy mladých hasičů v jednotlivých obecních jednotkách.