Přirozený odchov víc než jednoho mláděte se zatím nepodařil v žádné zoologické zahradě u nás. Poslední úspěch zaznamenali letos v červenci v brněnské zoologické zahradě. Po několika mláďatech, která matka zabila, se tam podařilo odchovat první mládě pásovce štětinatého. A byla to velká sláva. Odchovy jsou totiž velmi vzácné, samice po porodu mládě dost často zabije.

pásovci štětinatí


„U nás jde o raritu už tím, že pásovci vyžadují absolutní klid, zatímco u nás zůstali v subtropickém skleníku, který je poměrně frekventovaný," říká chovatel Jiří Bartůněk, který o stovku zvířat v gymnaziálním bioparku pečuje. Do bioparku, kterým se nemůže pochlubit žádná jiná střední škola u nás ani z okolních zemí, chodí nejen studenti gymnázia, ale i děti ze školek a žáci škol. V rámci pravidelných aqua tera trhů je každou poslední sobotu v měsíci přístupný i veřejnosti.

„Pásovce chovám dva a půl roku. Samec je z Argentiny, samice z děčínské zoologické zahrady," představuje nám hlavní aktéry Jiří Bartůněk a odkrývá terárium, umístěné pod topením v subtropickém skleníku, ve kterém se o své dva synky vzorně stará samice. Ten třetí je zatím vyživován uměle. Samec, i když se ke svým potomkům nechoval nijak agresivně, musí být zatím oddělený. „Dávali nám šanci, že mláďata přežijí, pouze 1%. Samice má dva struky, proto jsme jedno z mláďat raději odebrali, aby měla dost mléka. Podívejte, že i když je jeden větší než druhý, mají pěkně plná bříška," vyndavá dva malé štětináčky, které si máma pečlivě schovává v seně, Jiří Bartůněk.

pásovci štětinatí


Tvoreček, který se mi vejde do dlaně, je nádherný. Má hedvábné bříško, zatím nemá otevřené oči a na to, než mu ztuhne krunýř, si bude muset ještě nějaký čas počkat. „Třetí mládě je vyživováno uměle a má se čile k světu. Je zatím v pražské ZOO, kde dostává Tatra mléko v poměru 2:1, každé dvě hodiny. O své cenné zkušenosti se s námi podělila Dr. Veselá ze ZOO v Olomouci, se kterou jsem po narození mláďat konzultoval, jestli pásovce přestěhovat ze skleníku na nějaké klidné místo. Nechali jsme je tu a udělali jsme dobře. Pod trubkou topení je konstantní teplota a samice se rychle uklidnila, i když ze začátku byla ostrá i na mě," vypráví Jiří Bartůněk.

Vracíme mláďata do terária a samice si je hned odnáší a schovává je před našimi zvědavými pohledy do vyhřátého pelíšku ze sena. „Mám z mláďat velkou radost. A doufám, že se dočkáme i dalších. Své první mládě samice porodila už před deseti měsíci, ale nebyl jsem u toho a nepřežilo. Samice může mít za rok i dva vrhy, ale gravidita se u ní nepozná. Samec byl dvakrát tak tlustý jako ona, všichni si mysleli, že mladé čeká on. Taky je teď na dietě," směje se chovatel. Samice má jídelníček pečlivě sestavený. Dostává probiotické mléko, vývar z kuřat, kuřecí maso, vejce, hmyz a z pražské zoologické ji její majitel přivezl speciální krmivo pro chudozubé, na kterém si v Praze pochutnávají mravenečníci, patřící do stejného řádu.
O malé pásovce už projevily velký zájem zoologické zahrady, které se jejich chovem zabývají. Dva až tři měsíce ale budou ještě rozhodně se svojí mámou v Teplicích.

pásovci štětinatí


Pásovec štětinatý :


– patří společně s lenochody a mravenečníky do řádu chudozubí
– má 90 zubů, nejvíc ze všech savců
– žije na jihu Jižní Ameriky
– délka těla je 40 cm, ocas je dlouhý 20 cm, váží až 3 kg
– celé tělo pásovce je pokryto dlouhými tuhými chlupy
– je chráněné krunýřem, který se skládá z 6–8 kostěných pásů spojených pružnou kůží
– na předních končetinách má velké drápy
– vyhrabává podzemní nory, má výborný čich a životu pod zemí je dobře přizpůsobený včetně speciálně utvářených nozder
– ve spánku leží na zádech
– za potravou se vydává za soumraku a v noci
– živí se vším, co najde – drobnými živočichy, larvami brouků, pásovci se také často podhrabávají pod mršiny, kde nachází dostatek potravy i larvy
– vyskytuje se u něj tzv. polyembryonie, kdy se oplozené vajíčko několikrát rozdělí a vznikne tak několik jedinců, kteří jsou všichni stejného pohlaví
– je lovený pro maso, které je prý chutné
– je používán také jako pokusné zvíře, je schopný přizpůsobit se prostředí, odolný vůči stresu a geneticky podobnější člověku víc, než si představujeme. Pásovci v minulosti posloužili k nalezení vakcíny proti lepře
– pár pásovců štětinatých stojí pro vaši představu 50 tisíc korun
– v přírodě žijí okolo 20 let, v zajetí i o deset let déle
– pravěcí pásovci dosahovali délky až 6 metrů
– domorodí Indiáni prý používali jejich krunýře jako obydlí