¨

V pátek vůbec poprvé Věra Vrabcová, mluvčí zoo, tuto možnost připustila. V minulosti totiž zoo tvrdila, že sloni jí patří.

Teď říká, že pokud zoo nezíská nový pavilon pro slony, má vlastně jen dvě možnosti.

„Mohlo by se stát, že by obě slonice mohly být na doporučení koordinátora přemístěny do jiné zoo,“ uvedla Vrabcová. „To je řešení v současné chvíli spekulativní, avšak mohlo by k němu dojít.“

Další možností je, že slonice Kala a Delhi v zoo zestárnou, dožijí a ústecký chov tak skončí, neboť koordinátor chovu slonů už další umístění slonů v Ústí nepovolí.

Tato zpráva mezi oslovenými Ústečany vyvolala doslova vzteklé reakce. „Dvanáctimilionové záchody v kulturáku, to umí postavit. Ale rozšířit pavilon pro jednu z mála věcí, na které může být Ústí hrdé, to ne. Na tom se asi nedá dost vydělat!“ přizvukovala Eliška Kloudová.

Podmínkou inseminace, jíž zoo v Rotterdamu, tedy koordinátor chovu indických slonů ukládá, je, že slůňata budou vyrůstat v chovné skupině, kterou tvoří chovný samec a minimálně čtyři další členové. To ovšem znamená, že ústecká zoo musí rozšířit pavilon slonů.

Arno Fišera (ČSSD), ústecký radní se k tomu nestaví odmítavě. „Návštěvnost zoo poklesla, to mne mrzí, kdyby nám ještě sebrali zvířata, která lidi nejvíce navštěvují, to by bylo špatné. Takže pokud se objeví na stole plán na rozšíření pavilonu slonů, zvednu pro to nejen pravou ruku, ale i tu levou,“ slíbil Fišera s tím, že pavilon slonů má na starosti náměstek primátora Jan Řeřicha (ODS).

Ten na to odpověděl, že o výstavbě pavilonu slonů uvažovali už v minulých letech. „Ihned v pondělí se obrátím na pana primátora Mandíka, aby zajistil financování této akce,“ uvedl Řeřicha.

Zoo nyní iniciativně připravuje možnosti, jak s pomocí sponzorů, firem, partnerů, ale i jednotlivců a soukromých osob, kterým není osud ústeckých slonů lhostejný, shromáždit potřebné finance.

Nejprve na studii a projekt, ale později třeba za pomoci a podpory Evropské unie také k jejich výstavbě.

Ústecká zastupitelka Květoslava Čelišová (KSČM) k tomu navrhla, že by v Ústí mohly nový sloní pavilon postavit všechny ty firmy, které od města roky dostávají velké veřejné zakázky. „Oficiálně to navrhnu. Pak tam mohou mít sponzoři pamětní desku. Sponzorství je normální a Ústí s těmi slony žije,“ řekla.

Delhi se v roce 2002 stala první indickou slonicí v Evropě, u které se inseminace podařila, avšak po 22 měsících se po těžkém a náročném porodu malé slůně narodilo mrtvé.

Delhi přesto zůstala zařazena do programu umělého oplodnění, avšak v průběhu dalších let se ukázalo, že její reprodukční systém není úplně v pořádku. K další inseminaci došlo a v roce 2009, ale ani tento zákrok tehdy nevyšel. V pořadí třetí neúspěšný pokus o umělé oplodnění se uskutečnil na konci září 2010.