„Situace se v posledních letech opravdu zlepšuje. Vzduch je lepší, čistší. Loni pomohla také dobrá meteorologická situace,“ potvrzuje Hana Plachá z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci prachových částic PM10, který je stanoven na 40 mikrogramů na metr krychlový, nebyl v roce 2021 překročen na žádné měřící stanici v regionu. Ato potřetí v řadě, po letech 2019 a 2020. Měří se od roku 1993. 

Modernizace v továrnách i doma

„Za zlepšením vidím modernizaci továren, větší tlak na ekologický provoz. Také modernizace a obměna aut pomáhá. Částečně také výměna domácích kotlů,“ vypočítává Hana Plachá. K výměnám a modernizaci domácích kotlů v posledních letech výrazně přispívají „kotlíkové“ dotace. V dopravě a průmyslu také platí přísnější ekologické limity, které modernizaci podporují. 

Nejvyšší průměrné roční koncentrace PM10 dosáhla v kraji měřící stanice v Ústí nad Labem v ulici Prokopa Diviše (26 mikrogramů na metr krychlový), následuje Lom u Litvínova (24) a Ústí město a Děčín (23). Pokud se podíváme na 24hodinové limity, problémy má Ostravsko. Legislativa povoluje v roce překročit denní limit pětatřicetkrát. V regionu byl nejčastěji překročen na stanici Ústí – Prokopa Diviše, která je nedaleko centra města. Denní limit tam byl překročen celkem ve 31 případech. V Ústí ve Všebořické 20krát, ve stanici Ústí město 19krát, Děčín hlásí 18 překročení. K překročení dochází hlavně v chladných měsících. 

Ilustrační foto ze svatebního veletrhu.
22022022. Magické datum láká snoubence, v úterý budou v kraji desítky svateb

„Roční průměrné koncentrace PM10 v letech 2011 až 2016 pozvolně klesaly, v letech 2017 a 2018 byl pozorován nárůst a v letech 2019 a 2020 opět postupný pokles. Koncentrace v roce 2021 jsou na druhé nejnižší úrovní, nejnižší byly v roce 2020. Oproti desetiletému průměru koncentrací ze všech stanic poklesla roční průměrná koncentrace PM10 v roce 2021 o více než 20 %,“ píše se ve zprávě ČHMÚ ke stavu ovzduší. 

Nejvíc znečišťují elektrárny

Největšími znečišťovateli, pokud se týká PM10, jsou v kraji především elektrárny. První příčka patří elektrárně Počerady. Ta je dlouhodobě ve sporu s ekology, kteří tvrdí, že poškozuje ovzduší nadměrně a pro ekologizaci provozu podle nich nedělá dost. Vedení elektrárny ale oponuje. Skupina Sev.en Energy, která ji nedávno koupila, chce prý investovat do modernějších, a tím čistších provozů miliardy. „Do modernizace a ekologizace hodláme postupně investovat miliardy korun i veškeré úsilí a zkušenosti našich odborníků, aby elektrárna splňovala stále přísnější parametry pro ekologický provoz,“ uvedla při převzetí elektrárny mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Následují další elektrárny v kraji či litvínovská chemička. 

Velmi podobná je situace u prachových částic PM2,5. Ty se měří posledních 10 let. Od roku 2012 do 2016 klesaly koncentrace, pak dva roky nárůst a od roku 2019 opět pozvolný pokles. „Oproti desetiletému průměru koncentrací ze všech stanic poklesla roční průměrná koncentrace PM2,5 v roce 2021 o více než 20 %,“ dokládá zpráva ČHMÚ. V regionu nebyl překročen imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5, který je 20 mikrogramů na metr krychlový, na žádné měřící stanici. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Děčíně (18) a v Ústí nad Labem v ulici Prokopa Diviše (17). 

Také u oxidu dusičitého nebyl nikde překročen průměrný roční limit. Kvalita ovzduší se přitom v Ústeckém kraji měří na celkem 17 stanicích. 

Pravčická brána
Covidová rána cestovnímu ruchu. Zahraničních hostů je v kraji o 70 % méně

Ke zlepšení dochází v celé republice. Potvrzuje to zpráva ČHMÚ. „Rok 2021 byl z hlediska kvality ovzduší velmi příznivý. Koncentrace látek znečišťujících ovzduší, suspendované částice PM10 a PM2,5, přízemní ozon, oxid dusičitý, oxid uhelnatý a oxid siřičitý, dosáhly v roce 2021 v rámci hodnoceného období 2011–2021 nejnižších až druhých nejnižších hodnot,“ píše se v dokumentu. 

A co že jsou prachové částice PM? Jedná se o tuhé, kapalné nebo směsné částice. Určité množství prachových částic v atmosféře je přirozené, problém nastává v okamžiku, kdy se jejich množství neúměrně zvyšuje. Prachové částice mohou být z přírodních zdrojů, například ze sopečné činnosti, nebo z činností, které provádí člověk, tedy z dopravy, spalování paliv a podobně. 

Podle lékařů mohou významně ovlivňovat zdraví lidí, mohou způsobovat kardiovaskulární problémy či potíže dýchacího ústrojí. Od roku 2013 jsou také zařazeny mezi karcinogeny.