Jak říká vedoucí následné péče WHITE LIGHT I Bronislava Marko, se závislostí na drogách se léčí mladiství, ale i lidé seniorského věku.

„Máme dva druhy klientů. Jedni k nám nastupují jako aktivní uživatelé návykových látek nebo závislí na hazardních hrách a naši adiktologové a sociální pracovníci jim poskytují ambulantní léčbu, tedy pomoc z oblasti zdravotní i sociální,“ vysvětluje Marko.

Druhou skupinu pak tvoří lidé, kteří potřebují tzv. doléčování. „Jde o následnou péči pro klienty, kteří se svojí závislostí už v minulosti pracovali, například se léčili v psychiatrické nemocnici nebo v terapeutické komunitě. Doléčování u nás trvá šest měsíců až rok. Může probíhat ambulantní formou, ale k dispozici máme i byt, který mohou klienti využívat,“ doplňuje Marko.

Podle odborníka na sociálně patologické jevy Jiřího Škody z ústecké univerzity souvisí vysoká spotřeba drog v krajském městě i v celém kraji se sociokulturním statutem regionu.

„Obyvatelstvo zde ve většině případů není původní, jde o dosídlence po druhé světové válce. Chybí kořeny, chybí tradice, chybí sounáležitost jedince se společností. V důsledku toho je v regionu vysoká sociální exkluze, tedy vyčlenění, či ohrožení sociální exkluzí, které vede obyvatele těchto lokalit k hledání alternativních podnětů, což jsou často právě drogy, různé alternativní subkulty, často se sociálně patologickým podtextem včetně hráčství,“ vysvětluje Škoda.

Věk uživatelů drog navíc neustále klesá, což je podle Škody obecným trendem postmoderní doby. „Dříve se tento typ mládeže označoval jako mládež bezprizorní. V přeneseném významu tedy mládež bez vnitřní invence, bez jasných životních cílů, bez respektovaných pravidel a autorit,“ zmiňuje Škoda s tím, že významnou roli sehrává také snadnější dostupnost psychoaktivních látek.

„Také touha experimentovat a prostřednictvím psychoaktivních látek unikat od neutěšené reality se na snižujícím se věku uživatelů drog výrazně podílí,“ uzavírá Jiří Škoda.