„Na pěti hektarech jsme obnovili biotop vhodný pro tetřívka. Nyní chceme pokračovat na dalších třiceti  hektarech. Projekt bychom rádi realizovali příští rok," sdělil litvínovský lesní správce Pavel Rus.

V Krušných horách v roce 2005 lesníci napočítali 300 kusů tetřívka, loni už jen 200. V roce 2005 bylo v Jizerských horách 70 tokajících samců tetřívka, před rokem už jen 40. V Krkonoších dnes žije jen polovina kusů z dvou set evidovaných před 11 lety. Co se stalo?

„Hory se zalesňují a tetřívek potřebuje otevřené planiny a rašeliniště," vysvětlila Markéta Kavková, specialistka na ochranu přírody z libereckého krajského ředitelství Lesů ČR. Do hor chodí také stále více lidí. Ani to tetřívkovi neprospívá.

„V rašeliništích se instalují poválkové chodníky, vznikají nové vyhlídky a značené trasy, které přivádějí do hor jak pěší, tak cyklisty i lyžaře. Tetřívkovi, který patří do Jizerských i Krušných hor, ale i do Krkonoš a na Šumavu, se tedy v jeho historickém teritoriu přestalo dařit a stal se ohroženým živočišným druhem," dodala Kavková.

Proto Lesy ČR realizují za miliony korun tetřívčí centra s tůňkami a koridory, které soustavu drobných a vzájemně navazujících horských bezlesí propojují. Vysazené jeřáby a břízy jsou zdrojem potravy. Pro tetřívka tak vzniklo prostředí vhodné k životu. Projekt spolufinancuje Evropská unie.