„Přípravy na stavbu začaly již před dvaceti lety, je velice dobře, že se i přes řadu překážek podařilo most dokončit, a to navíc před stanoveným termínem. Věřím, že most přispěje ke zlepšení dopravní situace ve městě a okolí. Navíc příští rok si budeme připomínat výročí sto let od dokončení Tyršova mostu, což je v souvislosti s otevíráním této stavby určitým způsobem symbolické,“ sdělil Ladislav Chlupáč.

Podle Jiřího Šulce, současného krajského radního, který jakožto hejtman stál u zahájení stavby, dokázala realizace tohoto díla, že je třeba nebát se velkých cílů.

„Byla to velká výzva, rozhodli jsme se do toho jít i přesto, že rozpočet kraje byl v počátcích stavby sto padesát milionů a odhadované náklady na most 1,5 miliardy korun. Nakonec se podařilo z krajských zdrojů zafinancovat 500 milionů a z prostředků státu miliardu,“ přiblížil Jiří Šulc.

Přípravy na stavbu mostu podle něj výrazně ovlivnily povodně v roce 2002. Právě po této velké vodě byla stavba přeprojektována tak, aby plnila funkci protipovodňové ochrany.

„Obyvatelé kraje tento most dlouho potřebovali, jeho stavbu doprovázely velké problémy s protesty ekologů a později také s financováním, vše se podařilo zdárně vyřešit,“ sdělila hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová.

Stavba samotného mostu byla zahájena 23. listopadu 2005, všemu předcházela diskuze o tom, kde má most stát. „Doprava v regionu je nyní katastrofální. Je jistě dobře, že byl most dokončen, věřím, že odvede část automobilů z Litoměřic a městu pomůže. Osobně jsem však byla zastáncem východní varianty,“ uvedla Jana Ryšánková, radní Ústeckého kraje.

Ve čtvrtek krátce po poledni mostu také požehnal litoměřický biskup Jan Baxant. Most nese jméno elitního pilota generála Františka Chábery, který patřil během II. světové války k nejlepším českým letcům, kteří létali na západní i východní frontě.

Je mimo jiné také čestným občanem Litoměřic. Název mostu vzešel z ankety vyhlášené Litoměřicemi a krajem.