Kdy prvně jste začal hrát songy Karla Kryla?
Karla Kryla jsem začal hrát už ve 14 letech, kdy jsem se ještě na učňáku učil na kytaru. Už po pár akordech jsem zkoušel hrát Krylovky, protože mi sedl Krylův hlas. Bylo to dva roky před převratem, takže tenkrát ještě zakázaná muzika. Nechápal jsem ty skryté myšlenky, tu hloubku nadčasových a troufám si i dneska říct, nepřekonatelných textů. S léty kolem vojny už jsem tomu přicházel na kloub a fascinovalo mě, že jeden chlap s kytarou dokáže vzbudit takový rozruch kolem sebe a svojí studnicí plnou nepřekonatelných a trefných veršů dokáže přikovat lidi k zemi s otevřenou pusou. Dneska už je to jinak a po jeho smrti mi (nám) neměl kdo hrát jeho písničky. Pár jsem se jich naučil a občas je hraju, ale v mém okolí o Krylovu tvorbu není zájem. Nahrál jsem pár jeho písní na youtube, abych tím potěšil aspoň pár lidí, kteří jeho tvorbu poslouchali, aby se chytlo pár dalších nadšenců a oprášili další písně. Na facebooku je skupina Karla Kryla, kde se člověk dozví mnoho zajímavých věcí. Jsou v ní pamětníci, konají se různá setkání s kytarami, besedy, mše za K. K. atd.
Kterou píseň máte od Kryla nejraději?Tyhle otázky občas padají ve skupině na facebooku a nikdo vám to pořádně neřekne. Začnou se jmenovat další a další. Kryl byl taky jen člověk, a proto se lidi najdou v jeho písních a každý v jiné. Netroufnu si určit jakou. Určitě to budou všechny, co jsem už nahrál na youtube a chystám se ještě na pár dalších. S léty vám sednou jiné písně, kterým jste dřív nevěnoval takovou pozornost. Je to asi tím, jak člověku proplouvá život mezi prsty a naráží na nové a nové překážky. Jedna z posledních písní, kterou si od Kryla broukám, je Zbytečná láska, aneb Tři Variace na stejné téma.
Další vaší zálibou je western?
Ano. Vyrůstal jsem v Krupce kousek od Růžového hrádku, kde jsme se scházeli jako parta s kytarou, takže romantika, holky a snění. První moje písničky, lítání po lesích se psem, houbaření, první vandry a sen mít jednou koně. Nasáklý všemi westerny z televize jsem si tu dobu oblíbil a začal se scházet s koňáky, co založili v Přítkově v Krupce ranč Severní hvězda, kde se pořádaly rodea a takový ty sranda mače a večerní ohně s kytarou. Tam už ten Kryl nepatřil vůbec, a tak jsem si oblíbil pár písní od Honzy Nedvěda a nějaký ty táborový odrhovačky. Ke koním jsem měl už hodně blízko, ale moje vandrování za muzikou po festivalech mi krapet překopalo plány. Prodal se barák, rozvod a zůstal jsem zase jen se svoji muzikou a mými koníčky.
Od westernu je blízko k přírodě potažmo k houbaření. Nedávno jste našel společně s přítelkyní na Cínovci pět košů křemenáčů. Byl to mimořádný úlovek.Máme svoje místa s přítelkyní, a tak povětšinou, i když lidi nosí jen prázdné košíky, my si na tu smaženici, dršťkovku nebo řízečky vždycky najdeme. Jinak většinu hub rozdáme cestou kamarádům a těšíme se na další žonglování s našimi kouzelnými košíky. Takže když to shrnu, když máte někoho, s kým můžete dělat v životě ty svoje blbosti, občas si zabrnkáte na tu kytaru a do toho vám ještě rostou houby, je svět ještě aspoň trochu v pořádku.
Děláte i nějaké westernové akce?
Westernové akce pořádají kamarádi a my jako dokumentaristé nesmíme chybět. Přesné datum se většinou stanoví zjara, ale pokaždé to je začátek července. Je to vždy pod názvem Poslední indiánské války, akce se každoročně zúčastňuje herec Vašek Vydra coby generál Custer. Kde a kdy budou příští rok, to se zatím neví, protože zhruba 15 let to bylo na Březně u Chomutova, a po zvolení nového starosty jsme to museli letos přesunout do Petrova u Prahy.
