Botanickou zahradu najdete na úpatí Písečného vrchu.

Bez jakýchkoliv ztrát přežila letošní horké léto. Rostliny netrpěly, stín dřevin lákal k návštěvě areálu. Prodaných vstupenek bylo víc než loni.

S horkým suchým létem je spokojený Jiří R. Haager, ředitel jediné botanické zahrady v Ústeckém kraji. „Kromě zahradníků, kteří se naběhali při zalévání, počasí svědčilo všem. Všechno rostlinstvo dobře vyzrálo a narostlo," uvedl.

Netrpěli ani návštěvníci, kteří se mohli osvěžit v cukrárně. Do pololetí jich přišlo podle ředitele zhruba 14.000. „Návštěvnost za celý rok tak bude vyšší než loni," zmínil.

Jediným malérem letošního roku tak bylo napadení smrků škůdci. „Hlavními původci poničení smrků jsou mšice a houba. Stromy jsme stříkali, dělali vše možné, ale teprve za rok uvidíme, zda jsme je zachránili," popsal Haager. Na jaře se v botanické zahradě rozhodnou, zda napadené dřeviny pokácí.

Areál je otevřený celoročně. Pro návštěvníky teď zahrada, která je příspěvkovou organizací města, chystá podzimní tvořivé dny. „O víkendu 24. a 25. října budeme vyrábět z plodů a darů přírody, určitě to bude velmi pestré tvoření, jako bývá celá zahrada na podzim," doplnil ředitel.

Jednou z místních, která chodí do botanické zahrady dá se říci pravidelně každý měsíc, je seniorka Miroslava Komínková. „Bydlím kousek od ní. Mám ráda procházky, ale na kopečky to už není. Takže botanická zahrada, včetně tamních skleníků, je pro mě to ideální. Někdy si tam chodím sednou na lavičku a jen tak relaxovat. Měla jsem tu také návštěvu z Moravy a i jim se v zahradě líbilo," řekla Deníku seniorka z Teplic. Kromě botanické zahrady často chodí na procházky také do zámeckého parku. (čtk, pem)

--------------------

Krátce

Od roku 2002 jako botanická zahrada

Botanická zahrada Teplice byla otevřena v roce 2002, o čtyři roky později byly vybudovány nové skleníky. Botanický areál ale nevznikl „na zelené louce" plocha byla pro zahradnické účely využívána již přibližně sto let.V subtropickém skleníku je mimo jiné i expozice flory, která na Teplicku existovala před 20 miliony lety, v miocénu, kdy se vytvářelo hnědé uhlí, s jehož těžbou je region neodmyslitelně spjat. Pozornost také přitahuje takzvaný „křížovkářský záhon" s rostlinami, jejichž názvy jsou důvěrně známé milovníkům křížovek (například kola, koka, abaka, anona). Rozloha zahrady je kolem dvou hektarů, výstavní skleníky zaujímají plochu 2400 metrů čtvereční.