Zde ležela zhruba měsíc a lékaři nějakou dobu nevěděli, na co vlastně ženu léčit. Až přišlo nepříjemné podezření. To však v úterý vyvrátily výsledky rozboru odebraných vzorků. K této formě Creutzfeldt Jakobově nemoci má žena nejspíš genetické přepoklady. Mohla ji v sobě nosit dlouhá léta, protože inkubační doba může být i několik desítek let.

Na stanovení diagnózy se podílel tým odborníků včetně Františka Koukolíka, specialisty na Creutzfeldt – Jakobovu nemoc a vedoucího národní referenční laboratoře pro výzkum této nepříliš probádané choroby. Tiskový mluvčí Krajské zdravotní a.s. Jiří Vondra sdělil, že pacientka je ve vážném stavu a nedá se již bohužel léčit. Byla převezena do jiného nemocničního zařízení a není již pacientkou Krajské zdravotní. Informaci od našeho zdroje, že byla nemocná převezena do bílinské polikliniky Vondra ani nepotvrdil ani nevyvrátil. Místo pobytu vážně nemocné ženy však již není důležité.

Lidé se tak nemusejí obávat, že by Česká republika měla první případ nemoci šílených krav u člověka. Podobných případů CJD bylo v České republice již několik. S jedním se dokonce setkal v Teplicích zhruba před pětadvaceti lety i primář neurologie teplické nemocnice Jaroslav Pejša. Vysvětlil, že procento výskytu u CJD znamená procento objevených onemocnění. Skutečnost přitom může být úplně jiná. Potvrdil, že nemoc má mnoho různých příznaků a lékař pak ne vždy pomyslí právě na CJD. Samozřejmě každá taková skutečnost je pro lékaře impulsem k tomu více se na poměrně málo vyskytovanou nemoc zaměřit. Primář dodává, že vždy, když se objeví nějaký podobný případ, začne se vše intenzivněji sledovat a přibude planých poplachů. Naopak v době, kdy je relativně klid a vzácná choroba se dlouho nevyskytla, pojme lékař podezření až po určité době, kdy vyloučí různé další možnosti. Diagnostikovat něco takového není jednoduché. „Sbírají se výsledky a ty se pak dávají dohromady,“ říká Pejša s tím, že konečná diagnoza pak v případech této nemoci bohužel vyjde až z úst patologa.

„Nyní je zapotřebí udělat přítrž panice,“ říká Jiří Vondra. U nemocné ženy nedošlo k přímé nákaze z masa ani z jakéhokoliv styku s nakaženým dobytkem. Vondra vysvětlil, že ve spolupráci s ředitelem Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Josefem Trmalem se hledaly scénáře přímého nakažení. Přijata byla i přísná opatření. Když však vyšlo najevo, že se nejedná o tolik obávanou nemoc šílených krav, opatření mohla být zrušena. Vondra zdůraznil, že se lidé nemusejí bát šíření nákazy. To není možné při běžném styku. Nešíří se vzduchem a nenakazíte se samozřejmě ani dotykem s nemocným. Jak již bylo uvedeno, nemoc je buď geneticky daná nebo by k přenosu muselo dojít velmi složitým stykem s krví nemocného. Riziko šíření nákazy v tomto případě je téměř nulové. Že se lidé nemusejí bát nějaké nákazy vzduchem nebo stykem s nemocným člověkem potvrzuje i primář Pejša.

Jak již bylo řečeno Creutzfeldt – Jakobova nemoc se vyznačuje všeobecně dlouhou inkubační dobou. Vondra vysvětlil, že ji člověk v sobě může nosit dlouhá léta, než se projeví. Právě vyšší věk je pro nemoc nejpříhodnějším obdobím. Spouštěčem zhoubné choroby pak může být prakticky cokoliv, stres, dlouhodobá únava nebo i obyčejná chřipka. Nemoc je u nás i ve světě stále poměrně vzácná, neví se o ní tolik jako o jiných chorobách a bohužel na ni zatím ani neexistuje lék.