„V červnu 2016 byl na katastru Zabrušan Jaroslavem Sedláčkem nalezen eneolitický kamenný sekeromlat. Jednalo se o ojedinělý povrchový nález. V řádu několika měsíců byl totožným nálezcem objeven další (neúplný) sekeromlat stejného typu,“ řekl archeolog Jindřich Šteffl a dodal: „Nacházel se ve vzdálenosti pouhých osmi metrů od prvního nálezu. Na základě těchto nálezových okolností můžeme uvažovat o tom, že oba sekeromlaty byly kdysi uloženy (deponovány) společně.
Od středověku až do počátku minulého století se jednalo o poměrně žádaný předmět, jelikož lidé tohoto období věřili, že hromové klíny vyrůstaly při bouřkách, přímo v místě úderu blesku. Kameny pak měly magickou moc chránit před veškerými údery blesků a tím i před následným požárem. Z těchto důvodů byly lidmi vkládány do obytných staveb.“ Kamenné sekeromlaty představovaly rituální zbraně používané při náboženských obřadech v mladší a pozdní době kamenné. „Námi prezentovaný nález přísluší ke kultuře se šňůrovou keramikou, kterou datujeme do časového intervalu 2800 až 2500 let před Kristem,“ dodal Šteffl. (vt)
