Pro starší lidi jsou vysoké letní teploty obecně nepříjemné. Stupňují se jim zdravotní komplikace, což potvrzují lékaři i záchranáři. Dlouhé horké léto ale už začíná vadit i těm, kteří na to jsou zvyklí. Dlouhotrvající sluneční palba má však i své příznivce, jak vyplynulo z naší ankety.

Příznivci slunečního tepla se nad trvajícími horkými dny radují: "Konečně pořádné léto," napsala v diskuzi na toto téma Deníku Šárka a dodala své povzdechnutí: "Když je zima, lidi si stěžují na to, že mrzne. Když je léto, lidi stěžují na horko. Člověk si nevybere."
Opačného názoru je Pavel, který napsal: "Pro mě osobně tragédie, od malička nemám rád vysoké teploty a slunce. Takže tohle léto je pro mě opravdu hrozné. Veškeré zdravotní potíže se mi v tom vedru ještě násobí. Už i lidi, kteří mají léto a teplo rádi, říkali, ať to jde už do pryč."

Celý rok 2024 zatím vychází v Česku extrémně teplý

Podle teplického meteorologa a zároveň ředitele předpovědní služby ČHMÚ Radka Tomšů se letošní léto jeví v Česku zatím předběžně jako druhé nejteplejší po roce 2019. S poznámkou, že celý rok 2024 zatím vychází v Česku obecně jako extrémně teplý. "Aktuálně jsme přibližně 2.5 °C nad ročním normálem. Velmi pravděpodobně bude letošní rok nejteplejší v historii ČR. Pokud se tedy nějak výrazně neochladí od října do konce roku," konstatoval Tomšů.

Horké léto v Teplicích opět vyvolalo mezi místními lidmi diskuzi o koupališti. To padesátitisícové Teplice léta nemají. Vize nového aquaparku s kaskádovým systém bazénů na Nové Vsi sice existuje, ale zatím se nekoplo. Tepličané tak musejí za koupáním například na Barboru, nebo na koupaliště do sousedních měst Bíliny, Oseka nebo Duchcova.

Horku se věnuje také aktuální zářijová zpráva ČTK, kterou agentura vydala s titulkem: Letošní léto bylo nejteplejší v historii měření, uvedl Copernicus.

Zprávu ČTK pro zájemce uvádíme v celém znění:

Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Srpen byl zároveň společně s tím loňským dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala 6. září 2024 meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

"V posledních třech měsících jsme zažili celosvětově nejteplejší červen a srpen, nejteplejší den v historii a následně i nejteplejší letní období od června do srpna. Tato série teplotních rekordů zvyšuje pravděpodobnost, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v dějinách," řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.
Rekord, který zeměkoule letos překonala, byl ustanoven teprve minulý rok. Důvodem je lidmi způsobená klimatická změna i dočasný jev El Niňo, uvádí podle agentury AP odborníci.

close Vedro v Jihočeském kraji. Ilustrační foto. info Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová zoom_in Vedro v Jihočeském kraji. Ilustrační foto.

"Pokud nepřijmeme naléhavá opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, budou extrémní jevy související s teplotou, jichž jsme byli svědky letos v létě, jen intenzivnější a budou mít ještě ničivější důsledky pro lidi a planetu," uvedla Burgessová.
Průměrná globální teplota v období od začátku června do konce srpna byla o 0,69 stupně Celsia vyšší než průměrná teplota mezi roky 1991 a 2020, a překonala tak i loňský rekord.
Za posledních 12 měsíců - od září 2023 do srpna 2024 - byla průměrná globální teplota nejvyšší zaznamenanou teplotou za jakékoli dvanáctiměsíční období - o 0,76 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,64 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem z období mezi lety 1850 a 1900.

Nejvyšší průměrná teplota byla toto léto naměřena i na evropské pevnině, a to 1,54 stupňů Celsia nad průměrem let 1991 až 2020, čímž překonala předchozí rekord z roku 2022. I když bylo letošní léto v západní a severní Evropě převážně vlhčí než průměr a doprovázené srážkami, ve většině Středomoří a východní Evropy panovaly po celou sezónu nadprůměrně suché podmínky.

close Vedro v Jihočeském kraji. Ilustrační foto. info Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová zoom_in Vedro v Jihočeském kraji. Ilustrační foto.

Evropské teploty byly nejvíce nadprůměrné v jižní a východní Evropě, ale podprůměrné v severozápadních částech Irska a Spojeného království, na Islandu, na západním pobřeží Portugalska a v jižním Norsku.
Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné nad východní Antarktidou, Texasem, Mexikem, Kanadou, severovýchodní Afrikou, Íránem, Čínou, Japonskem a Austrálií. Podprůměrné teploty byly naopak na ruském Dálném východě a v částech Aljašky, na východě Spojených států, v některých částech Jižní Ameriky, Pákistánu a v oblasti Sahelu.
Loňský rok byl nejteplejší naměřený v historii a očekává se, že letošek rekord opět překoná.

"Aby se tak nestalo, museli bychom během několika zbývajících měsíců zaznamenat velmi výrazné ochlazení krajiny, což v této fázi nevypadá pravděpodobně," řekl šéf klimatické služby Copernicus Carlo Buontempo.
Nejde jen o čísla v knize rekordů, ale o počasí, které má dopady na lidské životy, varovali podle AP klimatologové. "Všechno se to promítá do většího utrpení po celém světě," uvedl odborník z Michiganské univerzity Jonathan Overpeck. "S delšími a silnějšími vlnami veder přicházejí na některých místech silnější sucha a na jiných intenzivnější deště a záplavy. Změna klimatu začíná být příliš zřejmá a příliš nákladná na to, abychom ji ignorovali," doplnil.

"Stejně jako lidé žijící ve válečné zóně s neustálým duněním bomb a hlomozem zbraní začínáme být hluší k tomu, co by mělo být poplašným zvoněním a sirénami," uvedla americká klimatoložka Jennifer Francisová s odkazem na extrémní počasí jako vedra, záplavy, lesní požáry a vichřice.