„Vždy je to podle toho, do jakého tématu je maškarní průvod zasazený. Už jsem byl za kobylu, medvěda, ale také za řezníka nebo žida,“ vyjmenovává Ryba ze seznamu převtělení.

V masopustním období stihne tento pouliční divadelník z Teplic až pět různých akcí. Naposledy byl v Proboštově, kde vedení obce s místními nadšenci obnovili po letech tradici masopustního průvodu. Ryba ulicemi procházel v masce „patníku“, který je osamocený na okraji silnice, a znečišťují jej psi. Na hlavě měl Martin červenobílý kužel a na prsou symbolický nápis: Neočůrávat, prosím!

„Nápady jdou z mé hlavy. Jsme taková divadelní rodina, takže se vždy snažím zapojit i další členy. Vždy s podtextem recese. Takže bylo evidentní, kdo mě doprovázel v kombinované masce řezníka se sviní či kominíka se štětkou,“ říká z úsměvem.

Další z možností, kde by mohl Martin Ryba rozvinout svůj herecký talent, bude akce v Červeném Újezdu na Hrobčicku. Žije tam necelých 100 obyvatel a masopust neboli fašank patří k jedné z lidových tradic, které mají v této vesničce své kořeny. Svátek hodování tu mají letos naplánovaný na sobotu 16. března. Pořádat ho bude místní spolek Veselý venkov. Program už je nachystaný.

Prohlédněte si galerie zachycující loňské masopusty v Proboštově:

„Po starostovském povolení vstupu masek do obce projdeme v rámci masopustní obchůzky po staveních,“ stojí na pozvánce. „Utopíme Bakchuse. Připraveno bude minipředstavení a také vystoupení folklorního souboru Jarošovci, který společně s Podřipským harmonikářem a krojovanými Bílinskými baráčníky budou celou veselicí provázet,“ lákají pořadatelé.

K občasným návštěvníkům masopustního veselí patří Marek Rusný z Teplic. Největším lákadlem jsou pro něj zastávky průvodu u starousedlíků. „Dáme si frťánka, zatancujeme si a vyrazíme dál. Ještě že ty průvody ale nejsou příliš dlouhé, to bych už pak po poslední zastávce nemusel ani na zábavu,“ směje se příznivec předjarního lidového svátku.

Masopust je podle tradice slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou spojenou s Velikonocemi. Zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva.

Během masopustu probíhají taneční zábavy, zabijačky i svatby. Vrcholí takzvaným Tučným čtvrtkem spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.

Více na téma masopustů si můžete přečíst v aktuálním vydání Týdeník Směr.